Německo by mělo ukončit spalování uhlí v roce 2038 či již 2035. Jasný plán potřebuje i ČR

V uplynulých dnech došlo k průlomu v ostře sledovaných jednáních německé “uhelné komise”, který může zásadně urychlit konec doby uhelné v Evropě. Představitelé a představitelky spolkových zemí historicky spojených s těžbou a spalováním uhlí, se spolu se zástupci průmyslu, odborů a ekologických organizací po 20 hodinách závěrečného jednání dohodli na kompromisu - Německo by podle nich mělo opustit těžbu a spalování uhlí k roku 2038 a pokud to půjde, tak již v roce 2035. Již přibližně o deset let dříve dojde k odstavení všech uhelných zdrojů ve Velké Británii, Francii, Itálii, Belgii, Holandsku, Rakousku nebo skandinávských zemích.

“Uhelné” spolkové země chtěli rozsáhlé dotace na restrukturalizaci ekonomiky (60 miliard euro během následujících třiceti let). Komise se nakonec shodla na 40 miliardách. Původní návrh byl ukončit těžbu a spalování uhlí postupně do roku 2040. I to bylo sice výrazně dříve, než jsou plány uhelného průmyslu. ale pro splnění Pařížské klimatické dohody a zastavení změny klimatu na relativně bezpečné úrovni to nestačí. Ekologické organizace a progresivní průmysl naopak hájily odstavení uhelných elektráren do roku 2030. To je podle propočtů respektovaných odborníků z Fraunhofer-Institut für Energiewirtschaft und Energiesystemtechnik realistické i při odstavení jaderných bloků v roce 2022. Komise se shodla také na tom, že již v příštích čtyřech letech bude odstaveno 12 GW instalovaného výkonu uhelných elektráren, což je o dost více, než je celkový instalovaný výkon uhelných elektráren v ČR.

Jednání “uhelné komise” od začátku provázely velké demonstrace, na nichž lidé žádali co nejrychlejší ukončení závislosti na uhlí. Největší bylo shromáždění padesáti tisíc lidí u velkolomu Hambach u Kolína nad Rýnem, kde by těžba uhlí zničila i cenný les. Rychlý konec spalování uhlí a dalších fosilních paliv je nutný pro zastavení změny klimatu na relativně bezpečné úrovni, ke kterému se státy zavázaly v Pařížské klimatické dohodě.

Česká republika trpí tak jako Německo problémem se závislostí na hnědém uhlí. To  je v obou zemích hlavním zdrojem znečištění ovzduší i emisí skleníkových plynů. Sice zatím vůbec nevyužíváme možnosti růstu obnovitelných zdrojů tak jako naši sousedé, ale uhelné elektrárny můžeme začít zavírat díky velkému přebytku výroby elektřiny. Podle výpočtů expertní energetické firmy Energynautics může ČR realisticky odstavit i zbylé uhelné elektrárny do roku 2030, pokud využije slibné možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů. Po ukončení životnosti jaderných elektráren Dukovany a Temelín můžeme skončit i s drahou a rizikovou jadernou energetikou, jestliže využijeme příležitostí k zásadní transformaci naší energetiky, jako ji provádí německý soused ve své Energiewende.

Vláda a ministerstva však zatím neplní ani výslovné úkoly dané Státní energetickou koncepcí ČR, jako je penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z uhlí, zvýšení energetické daně z uhlí či posílení vlivu státu při prosazování své strategie v energetických firmách, které vlastní či spoluvlastní (jako je ČEZ či ČEPS). Vedle toho nechává stagnovat sektor obnovitelných zdrojů energie a nezvládá snižovat plýtvání.

V tomto roce však ministra Richarda Brabce čeká zkouška v tom, zda odolá tlaku majitelů uhelných elektráren na udělování výjimek z nových limitů pro znečištění ovzduší - o první výjimku (vypouštět více oxidů dusíku a rtuti, než určuje limit) aktuálně žádá uhelná elektrárna Chvaletice. Vláda by také měla prosadit růst těžebních poplatků a energetické daně z uhlí, v novele zákona o podporovaných zdrojích a klimaticko-energetickém plánu nastavit funkční podporu domácích obnovitelných zdrojů či postavit se proti opakovanému pokusu o prodej další staré elektrárny ČEZ určené k odstavení Počerad Pavlu Tykačovi. Znamenalo by to opakovat tentýž strategicky chybný postup s prodejem elektrárny Chvaletice a pokračovat ve zbytečném znečišťování a plýtvání uhlím.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, řekl: "Rok 2038 se může českým energetikům jako velmi brzký termín, ve skutečnosti je to ale v případě rozvinutého evropského státu pozdě na účinný boj se změnami klimatu. Stejně jako celé Německo napnulo úsilí k tomu, aby dosáhlo tohoto kompromisu, mělo by napnout úsilí, aby svého cíle dosáhlo dříve. Sílící klimatické hnutí v Německu bude proto nepochybně dál aktivní, aby tento proces urychlilo. Dobrou zprávou nicméně je, že uhelná komise už nyní vyjádřila potřebu ochránit jedinečný Hambašský les, který měl těžbě ustoupit.”

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: "Konec uhlí v Německu až v roce 2035 nebo dokonce 2038 není splněným přáním ekologických organizací, jde o tvrdě vyjednaný kompromis vyhovující spíše spolkovými zeměmi, jejichž ekonomika je s těžbou a spalováním tohoto fosilního paliva silně spojena. Avšak přesto je to zcela zásadní zlom. Vzhledem k významu Německa nová dohoda urychlí celkový odklon Evropy od uhlí. Proto takovou rozumnou dohodu potřebujeme i v ČR, jinak se v budoucnu budeme topit ve smogu, dál poškozovat klima a naše energetika se definitivně proměníme skanzen.”

Edvard Sequens, energetický konzultant Calla, doplnil: “Německo prošlapává cestu v nezbytné modernizaci energetiky. Můžeme se poučit, co dělat jinak a třebas i lépe. Ale  i my potřebujeme rychlou a hlubokou proměnu naší energetiky, pokud opravdu chceme nejen snížit znečištění ovzduší, ale i osvobodit se od dovozní závislosti.”

*****

(c) Tisková zpráva Hnutí DUHA, Calla a Greenpeace // foto: archiv Calla