Český stát se rozhodl více rozvíjet finančně a bezpečnostně rizikovou jadernou energetiku, takže první nový jaderný blok prosazuje stavět v Dukovanech. K tomu ale potřebuje vybudovat mnoho silnic, přestože mnohdy postrádají dopravní a finanční odůvodnění či jsou ekologicky nevhodné, jak dokládá přeložka průtahu v Třebíči.

Hlemýždí tempo povolování jaderného bloku v Dukovanech

Politici se rozhodli dekarbonizovat průmysl, energetiku a dopravu hlavně tím, že bezkoncepčně sází na zdlouhavou, drahou a rizikovou jadernou energetiku a až pak na rychlý, levnější a jednodušší rozvoj obnovitelných zdrojů energie a na úspory.

Přitom potřebné množství elektřiny kolem roku 2040 je možné mít i bez výstavby nového jaderného bloku, jak například dokládá studie z října 2021 s názvem „Energetická revoluce: Jak zajistit elektřinu, teplo a dopravu bez fosilních paliv“.

Vlajkovou lodí „jádra“ má tak být údajně v letech 2029 až 2036 výstavba prvního ze dvou jaderných bloků v Dukovanech s výkonem kolem tisíc dvě stě megawatt nejméně za dvě stě miliard korun. Podle rozhodnutí vlády z července 2024 má tento blok, který dosud ani nikdo nevymyslel, postavit jihokorejská firma KHNP.

A jaký je stav jeho povolování? V červnu 2021 byla zahájena dvě územní řízení a až v říjnu 2023 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu dvě svá rozhodnutí: pro jaderný blok a pro okolní silnice. Proti nim pak bylo v únoru 2024 zasláno celkem šest rozkladů: od jednoho rakouského spolku, od čtyř českých spolků a od jedné firmy.

Nyní se čeká na rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu. Následovat by pak měla různá stavební řízení. Nelze tedy nyní najisto tvrdit, že se tento blok skutečně začne stavět již v roce 2029.

Finančně neefektivní dopravní stavby

Pokud se má s výstavbou jaderného bloku začít v roce 2029, tak se nejprve musejí z Týnce nad Labem do Dukovan vybudovat přeložky řady silnic a osm obchvatů obcí a měst, včetně Třebíče, jak si vláda v říjnu 2017 také schválila. Jinak se totiž velkoobjemové a těžké části jaderného bloku do Dukovan nedostanou. Bizarní přitom je, že se u těchto staveb nehodnotí jejich naléhavá dopravní potřebnost a ani ekonomická efektivnost.

Jednou z takových staveb má být i přeložka silnice I/23 v Třebíči za 5,6 miliardy korun, neboť na průtahu města se nalézá úsek délky 105 metrů, které svým vysokým sklonem brání dovozu potřebných částí jaderného bloku. Přitom rychlejší a levnější řešení bez nové přeložky se zřejmě ani nehledalo.

Přitom nejde o všechny dopravní investice. Vláda totiž v únoru 2024 ještě rozhodla, že na další opravy, modernizace a novostavby různých silnic v různých krajích, zejména v Kraji Vysočina a v Jihomoravském kraji, vyčlení třináct a půl miliardy korun, které se mají utrácet v letech 2024 až 2029, případně až do roku 2034.

Výdaje na tyto dopravní stavby nelze považovat za společensky efektivní a budou jistě ještě růst. Navíc tyto peníze mohou chybět pro výstavbu daleko potřebnějších nových silnic jinde v ČR.

Dopravně nevhodná přeložka v Třebíči

A jak je na tom příprava tzv. obchvatu Třebíče? Stavba přitom obchvatem není, neboť prochází okrajem města přes rekreační a přírodně cenné území, takže jde spíše o nový průtah nebo obecně o přeložku silnice I/23. Někteří místní občané říkají stavbě průchvat.

Nový průtah představuje 2-3pruhovou silnici délky téměř 6 km, která má stát 5,6 miliard korun. To je asi třikrát více, než je obvyklé, což ale zřejmě nijak nevadí. Přitom existuje elegantní trasa skutečného obchvatu Třebíče délky asi 11,25 km, kterou vedení města a stát odmítají, ačkoliv její vlivy na obyvatele a na přírodu by mohly být nižší, náklady přijatelnější a hlavně by nebránila rozvoji města.

Nový průtah ale musel nejprve od krajského úřadu v Jihlavě získat rozhodnutí o povolení škodlivého zásahu do biotopů dvaceti šesti zvláště chráněných druhů a rodů živočichů. Řízení za účasti Dětí Země a spolku Obchvat Třebíče začalo v srpnu 2021 a povolení bylo vydáno v srpnu 2022. Oba spolky přitom marně namítaly, že není doložen veřejný zájem a ani jeho převaha nad zájmem ochrany těchto jedinců a jejich biotopů. A ani nebyla posouzena varianta skutečného obchvatu města.

Následně pro nový průtah začalo v listopadu 2022 územní řízení společně s hodnocením vlivů na životní prostředí (tzv. proces EIA). Krajský úřad souhlasné závazné stanovisko EIA vydal 15. ledna 2024, aniž se podrobně zabýval namítanými nedostatky podkladů či předloženými rozpory, a územní rozhodnutí pak vydal 20. srpna 2024. Proti němu svá odvolání zaslaly čtyři spolky a třináct fyzických osob, o nichž nyní rozhoduje Dopravní a energetický stavební úřad. Ten ovšem dodržováním zákonů příliš nevyniká.

Škodlivý zásah přeložky v Třebíči byl nezákonný

Spolky již mají na svém kontě první úspěch. Krajský soud v Brně totiž na základě žaloby Dětí Země rozsudkem ze dne 27. srpna 2024 zrušil povolený škodlivý zásah nového průtahu v Třebíči do biotopů dvaceti zvláště chráněných druhů a rodů živočichů, neboť zrušil rozhodnutí krajského úřadu v Jihlavě i Ministerstva životního prostředí.

Soud mj. uznal, že došlo k bezdůvodnému odmítnutí uložit další zmírňující podmínky a hlavně nebyl doložen veřejný zájem na jeho výstavbě. Rozhodování o zásahu se tedy vrací o tři a půl roku zpět na začátek, přičemž bez něho nelze územní rozhodnutí potvrdit.

Závěr

Povolování jaderného bloku v Dukovanech i nového silničního průtahu Třebíčí tedy představuje jakýsi „sofistikovaný tanec“ – stát udělá několik kroků vpřed, ale občané ho mohou přinutit udělat několik kroků vzad.

Zásadní přitom je, že angažovaná veřejnost bude všechny velké stavby spojené s novým jaderným blokem v Dukovanech sledovat a žádat důsledné a zákonné vypořádání svých námitek. A to se týká i trasy přeložky silnice I/23 v Třebíči, kterou lze postavit jako skutečný obchvat města, nikoliv jako jeho druhý průtah.

*****

Miroslav Patrik, autor je český přírodovědec a předseda spolku Děti Země