Energetická politika

Pravda o švédské energetice a klimatu

Pravda o švédské energetice a klimatu

Přínos obnovitelné energie nebyl ve Švédsku nikdy tak velký, jako v roce 2020 a to navzdory odstavování starých nevyhovujících jaderných reaktorů. Nadále se očekává, že se bude snižovat energetická náročnost švédského průmyslu a zvyšovat objem produkce energie z obnovitelných zdrojů. Všechny parlamentní strany ve Švédsku se shodují na tom, že švédský export energie z obnovitelných zdrojů je klimaticky výhodný, protože snižuje potřebu výroby elektřiny z fosilních zdrojů i v sousedních zemích. A chtějí nadále tento vývoz obnovitelné energie podporovat.

Ve stejnou chvíli ale některé strany (zejména politici ze strany Moderates a Liberals) razantně oponují dřívějšímu uzavření neprofitabilních jaderných reaktorů elektrárny Ringhals.  Poukazovaly také na to, že po několik hodin Švédsko dováželo energii z uhelných elektráren v Polsku a dokonce na chvíli spustilo záložní mazutovou elektrárnu Karlshamn. Někteří politici se to snaží prezentovat jako katastrofu pro klima a kritizují, že po odstavení problematických reaktorů, Švédsko dováží tuto špinavou energii častěji. Jaká je však skutečnost, jak se vyvíjí švédská spotřeba a produkce elektrické energie a její klimatické dopady?

Vývoz energie z obnovitelných zdrojů se ztrojnásobil. Statistiky ukazují, že Švédsko mezi roky 2015-20 vyváželo v průměru 20 TWh ročně. V porovnání s 6 TWh za období 2007-14. Pokud vyjdeme z předpokladu, že každá TWh ze švédské nízkouhlíkové produkce sníží v Severní Evropě emise skleníkových plynů o 600 000 t, tak se klimatický benefit švédského energetického exportu zvýšil z 3,6 na 12 mil. t ročně. Těchto 12 mil. tun představuje zhruba čtvrtinu celkových emisí vyprodukovaných ve Švédsku.

Tento pozitivní vývoj je způsoben především zlepšením efektivity průmyslové výroby. Objem energetické spotřeby je ve Švédsku přibližně stejný jako v 80.letech minulého století a to přesto, že průmyslová produkce rapidně vzrostla. V průmyslu, ale i v dalších odvětvích jsou však využívány nové energeticky efektivní technologie a tak bylo možno docílit snížení spotřeby elektřiny i přes zvýšení produktivity.  Společně se značným nárůstem objemu energie z obnovitelných zdrojů toto umožnilo zvýšení exportu elektřiny a současně také snížení jejího importu a to o 15 % (2 TWh ročně).

Objem exportu švédské obnovitelné energie se zvyšuje a počítá se s jeho dalším nárůstem. Přesto, že oba reaktory Ringhals 1 a 2 byly odstaveny, švédská energetická agentura předpokládá, že čistý vývoz elektřiny se dále zvýší z 25 TWh v roce 2020 na 35 TWh do roku 2023. Toho bude docíleno zejména díky větrné energii, kde se počítá s nárůstem o  16 TWh, ze současných 27 TWh na 43 TWh v roce 2023. Produkce solární energie se také zvýší z 0,7 TWh v roce 2019 na 3 TWh v roce 2023.

Současné importy elektřiny z Polska jsou na polovině dřívějšího objemu, naopak exporty ze Švédska se prudce zvedly. Dovoz z Polska byl přibližně 300 GWh ročně v letech 2007 -2014, mezi lety 2015-20 se snížil na 150 GWh. Současně se zvedl vývoz energie ze Švédska do Polska z 1800 GWh na více jak 3200 GWh ročně. To znamená, že vývoz elektřiny do Polska od roku 2015 byl v průměru 21x vyšší, než dovoz opačným směrem.

Dokonce během ledna 2021, když společnost Vattenfall zavřela elektrárnu Ringhals 1, byly povětrnostní podmínky poměrně nevhodné a větrná energie vyráběla méně, než běžně, přesto Švédsko exportovalo 17x více energie do Polska, než opačným směrem dovezlo. Pokud by Švédsko chtělo zcela zamezit špinavému importu, znamenalo by to zcela oddělit elektrickou přenosovou soustavu. Je to sice teoreticky možné, ale velice neefektivní, protože by se zároveň zamezilo vývozům přebytků produkce obnovitelných zdrojů, které jsou užitečné a z pohledu klimatu žádoucí.

Použití záložní mazutové elektrárny Karlshamn se celkově snižuje. Jeho letošní nahození do režimu standby však vzbudilo velkou pozornost. Na začátku února to není nijak ojedinělé, ale málokdy dojde ke skutečnému spuštění elektrárny. Do roku 2014 byla elektrárna aktivována 9x, z toho 8x švédský jaderný průmysl udával, že k tomu došlo kvůli nízké výkonnosti švédských jaderných elektráren, která byla způsobena velkými mrazy. V červnu 2020 byla mazutová elektrárna několik hodin v provozu právě kvůli tomu, že tři jaderné reaktory měly odstávku a čtvrtý pracoval na poloviční výkon.

Spotřeba energie z uhlí ve Švédsku klesla. Švédsko v podstatě přestalo používat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Toho bylo dosaženo zavedením daně z fosilních paliv v roce 2019, čemuž strana Moderates oponovala. Mezi lety 2007-2014 se používalo průměrně 750 GWh uhlí k výrobě elektřiny a tepla, to se snížilo na 300 GWh v roce 2019 a dosáhlo nuly v roce 2020.

V souhrnu lze říci, že v době, kdy byly odstaveny čtyři staré neprofitabilní reaktory, snížila se spotřeba nafty v Karlshamn a ukončilo se spalování uhlí. Současně však švédský vývoz energie z obnovitelných zdrojů dosáhl nových rekordů. Vysvětlení je jednoduché, efektivita obnovitelných zdrojů roste a energetická účinnost a úspory ve švédském průmyslu také. Tento vývoj nejen, že přináší klimatický benefit i pro okolní země, ale také položil základ toho, jak se ve Švédsku vyrovnat s energetickou transformací a klimatickou změnou.

Ve světle těchto fakt je téměř nepochopitelné, že některé politické strany ve Švédsku kritizují odstavení dvou starých reaktorů, které už nedosahovaly potřebných bezpečnostních parametrů. Je obecně známo, že Ringhals 1 a 2 by nebylo možno dále provozovat bez masivních investic. Je rovněž zarážející, že se nyní některé politické strany zaměřily na jednostranný pohled na jadernou energetiku. Ještě v nedávné době i poslanci ze strany Moderates požadovali, aby Švédsko investovalo více do větrné energie. Nyní se tato strana téměř zcela soustředí na jadernou energetiku, propaguje zejména menší reaktory, které zatím nejsou na trhu a o jejichž komerční budoucnosti zatím není nic známo.

Celkově však Švédové budou pokračovat v další modernizaci energetiky, chtějí se zaměřit na obnovitelné zdroje a paralelně podporovat energetickou efektivitu, ukládání energie a flexibilnější užití energie současně s rozšiřováním a modernizací energetických sítí. Rozvoj obnovitelných zdrojů ve Švédsku snižuje ceny energie a dělá je variabilnější. To vytváří podmínky pro investice do ukládání energie, např. do vodíkových technologií baterií a úložišť, které položí základ obnovitelného energetického systému budoucnosti. Švédsko se tedy i nadále považuje za leadera v adaptačních opatřeních a řešení dopadů klimatické změny, ale současně chce rozvojem moderní energetiky vytvořit nová pracovní místa a posílit svou ekonomiku.

*****

(c) Podle článku ze švédských novin Dagens Nyheter volně přeložila Hana V. Konvalinková // Foto: Wikimedia Commons



Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo