ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Energetická politika

Rosatom – nejméně průhledný uchazeč o reaktory v Česku

Přestože tendr na výstavbu nových bloků v jaderné elektrárně Temelín byl ukončen, protože ČEZ nezískal podporu vlády pro garantované výkupní ceny, stojí za to věnovat pozornost jednotlivým uchazečům. Zatímco o společnostech Areva a Westinghouse lze získat řadu informací z otevřených zdrojů (v případě Arevy díky problémům s výstavbou reaktorů EPR ve Finsku a ve Francii, v případě Westinghouse díky dvěma mediálně sledovaným projektům ve Spojených státech) v případě konsorcia vedeného Atomstorjexportem je situace složitější.

Atomstrojexport je dceřinou společností Rosatomu, korporace vlastněné ruskou vládou. Vedle jaderné energetiky spadají pod Rosatom také závody na výrobu jaderných zbraní, související výzkumné instituce, ale i jaderný dozor. Rosatom není typickou obchodní společností – do roku 2007 nesl název Federální agentura pro atomovou energii, před rokem 2004 fungoval pod hlavičkou Ministerstva atomové energie. Všechny členy dozorčí rady Rosatomu jmenuje prezident Putin, jsou mezi nimi ministr energetiky nebo šéf ekonomického oddělení FSB.

Vzhledem ke struktuře Rosatomu, navázanosti korporace na ruský státní rozpočet a nedostatku informací, není prakticky možné analyzovat hospodaření společnosti na úroveň jednotlivých projektů. Je ovšem zřejmé, že Rosatom usiluje prostřednictvím Atomstrojexportu o zakázky v zahraničí, kde se pokouší uplatnit tlakovodní reaktor s výkonem 1200 MW (nabízený v modifikacích pod názvy MIR-1200 a AES 2006). Vývoj projektů a odhady ceny reaktoru v jednotlivých případech uvádíme v následujícím přehledu.

Turecko

V nejpokročilejším stadiu ze zahraničních projektů Rosatomu je výstavba jaderné elektrárny Akkuyu v Turecku. Atomstrojexport má podle mezistátní smlouvy elektrárnu se čtyřmi reaktory o celkovém výkonu 4800 MW postavit, provozovat a vlastnit, přičemž turecká strana garantuje, že odkoupí 70 % produkce elektřiny prvních dvou reaktorů a 30 % výroby druhých dvou za cenu 12,35 centů za kilowatthodinu (cena na současném tureckém trhu se převážně pohybuje mezi 3 a 12 centy podle denní doby).

Ruský velvyslanec v Ankaře Vladimir Ivanovskij sdělil v červenci 2012 novinářům, že cena jaderné elektrárny Akkuyu pravděpodobně vzroste z 20 na 25 miliard dolarů.  Původní plán zahájit výstavbu v roce 2013 se Rosatomu nepodařilo dodržet. K hlavním důvodům patří nedostatečná úroveň zprávy o dopadech projektu na životní prostředí, kterou turecké ministerstvo vrátilo na začátku roku 2014 k dopracování, a neúspěšná výběrová řízení tureckého jaderného dozoru na externí posouzení bezpečnostního konceptu reaktoru.  Podle aktuálního odhadu začne výstavba v roce 2015.

Maďarsko

V lednu 2014 podepsali maďarský premiér Viktor Orbán a ruský prezident Vladimir Putin smlouvu o dodávce dvou nových reaktorů pro jadernou elektrárnu Paks nedaleko Budapešti. Cena dvou reaktorů, každého o výkonu 1200 MW, je odhadována v součtu na 10 až 12 miliard eur. Reaktory má postavit Rosatom, jehož ředitel Sergej Kirjenko (bývalý předseda vlády Ruské federace) uvedl, že ruská strana je ochotna poskytnout Maďarsku půjčku ve výši 10 miliard eur. Půjčka bude splatná po dobu 21 let s první splátkou do šesti měsíců od uvedení elektrárny do provozu. Úroková sazba, která se bude v průběhu splácení měnit od 4 do 4,9 %, je podle maďarského ministerstva hospodářství výhodnější, než u aktuálně nejlevnějšího úvěru dostupného na finančním trhu.

Podle vyjádření maďarské vlády má nové reaktory vlastnit stát, který také z veřejných prostředků zajistí splácení poskytnutých úvěrů a dofinancování výstavby. Ze zveřejněných údajů o kontraktu mezi Ruskem a Maďarskem není patrné, která ze stran by zaplatila vícenáklady v případě prodražení výstavby.

Finsko

Na konci roku 2013 podepsalo finské jaderné konsorcium Fennovoima smlouvu s Rosatomem o dodávce reaktoru s výkonem 1200 MW. Náklady na výstavbu jsou odhadovány na 6 miliard eur. Rosatom má být hlavním dodavatelem a investorem, zároveň v konsorciu získá podíl 34 %.

Celý projekt se ovšem může uskutečnit pouze se souhlasem finské vlády a parlamentu. Vládnoucí konzervativní strana přitom jasně deklarovala, že její podmínkou pro schválení nového jaderného projektu je, aby minimálně 50 % akcií vlastnily finské subjekty. Tato podmínka aktuálně není splněna, neboť část finských společností od projektu odstoupila v návaznosti na vývoj na Krymu a Ukrajině. Vedle 34 % akcií Rosatomu, drží aktuálně 40 % finské a 5 % švédské firmy. Zbylé akcie nabídli jejich držitelé k prodeji, zatím se ovšem nenašel žádný zájemce.

Rosatom 2014

Rok 2014 by měl přinést první provozní zkušenosti s reaktorem o výkonu 1200 MW postaveným Rosatomem. V průběhu roku 2014 má být totiž spuštěn první reaktor tohoto typu v jaderné elektrárně Novovoroněž. Zahraniční partneři Rosatomu tak získají provozně technické informace přibližně ve stejnou dobu, jako zájemci o další reaktory nabízené v temelínském tendru (první reaktory AP-1000 od Westinghouse a EPR od Arevy mají být v příštích měsících spuštěny v Číně). Cenové odhady z ruských projektů nejsou pro zahraniční investory relevantní, neboť v Rusku staví Rosatom elektrárny jako investor i dodavatel v jednom.

Vedle cenových nabídek zůstává pro zahraniční partnery Rosatomu k řešení ještě jedna otázka. Nakolik Rosatom vstupuje do zahraničních projektů čistě jako obchodní partner a nakolik jako nástroj pro uplatňování geopolitických zájmů Ruska.

Další informace:
Leonid Andrejev: The Economics of Russian Nuclear Power Industry, Bellona 2011, http://bellona.org/filearchive/fil_Economics-of-the-Russian-Nuclear-Power-Industry-English.pdf
Jehki Harkonen: Rosatom and its nuclear new-build plans outside Russia, Greenpeace 2013,
http://www.nuclear-heritage.net/index.php/Rosatom

*****

(c) Karel Polanecký, Temelin.cz // obrázek:  Rosatom, foto: Wikimedia Commons


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies