Dva strategické dokumenty důležité pro dekarbonizaci české ekonomiky jsou od úterý 6. února 2024 v meziresortním připomínkovém řízení. Politika ochrany klimatu předložená Ministerstvem životního prostředí a Státní energetická koncepce zpracovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu vytyčují cestu k odstranění závislosti České republiky na fosilních palivech.

Ekologické nevládní organizace vítají shodu na ukončení využívání uhlí k energetickým účelům do roku 2033, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrdilo ve své shrnující tiskové zprávě. Zároveň je ale nezbytné, aby se tato deklarace propsala do všech propočtů a plánovaných opatření. Nadto by strategické dokumenty měly pracovat i se scénářem dřívějšího konce uhlí z ekonomických důvodů, který predikují vedoucí představitelé největších energetických firem.

Za problematické považují ekologické organizace fakt, že předložené strategie zatím nezahrnují rychlejší start obnovitelných zdrojů, který v reakci na Národní klimaticko-energetický plán České republiky doporučuje Evropská komise (konkrétně zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě oproti současným 18 % na 33 % v roce 2030). Právě stabilní rozvoj obnovitelných zdrojů, především slunečních a větrných elektráren, je klíčovým faktorem pro pokles výroby z fosilních zdrojů na celoevropské úrovni [European Electricity Review 2024].

Druhým problematickým bodem je nekritická sázka na výstavbu jaderných elektráren, u níž hrozí, že závislost na fosilních palivech bude vystřídána závislostí na uranu. Ačkoliv jde o extrémně drahou cestu, kterou Česko jen tak nedokáže zaplatit, politici do podkladových scénářů protlačili povinné minimum nových atomových reaktorů. Tím odmítli řešit naše energetické potřeby bezpečnějšími, čistějšími a levnějšími cestami. Reálná rizika prodloužení a prodražení výstavby jaderných reaktorů, ke kterým běžně dochází, nebo možnou nedostupnost technologií modulárních reaktorů strategické dokumenty opomíjí. 

Stanovisko expertů Klimatické koalice:

Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR:  „Je dobrou zprávou, že strategické dokumenty počítají s ukončením využívání uhlí do roku 2033. Zároveň je však nutné, aby v nich vláda upravila i konkrétní časový plán a opatření vedoucí k nahrazení uhlí. Zatím to vypadá, že se premiér Petr Fiala a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela soustředí především na výstavbu čtyř nových jaderných reaktorů, které nám ale s náhradou uhlí moc nepomůžou.“ 

Karel Polanecký, pracovník energetického programu Hnutí DUHA: „Dekarbonizace energetického sektoru je klíčovou podmínkou pro potřebné omezení spotřeby fosilních paliv, což obě předložené strategie respektují. Dalším nutným krokem je jasný plán rozvoje obnovitelných zdrojů, které v posledních letech na evropské úrovni dominují. Navýšení podílu obnovitelných zdrojů na 33 % do roku 2030 je v českém zájmu.“ 

Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku: "České strategické dokumenty v této podobě nepočítají s dostatečným využitím potenciálu obnovitelných zdrojů. Navýšit tento cíl Česku doporučila i Evropská komise při hodnocení návrhu Národního energeticko-klimatického plánu. Stejně tak vládní scénář nepočítá s dostatečným snížením konečné spotřeby energie do roku 2030. Investice do úspor energie se přitom Česku z ekonomického hlediska jednoznačně vyplatí.“

Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla – Sdružení pro záchranu prostředí: „Základem modelování budoucnosti naší energetiky by mělo být maximální využití potenciálu energetických úspor, dostupných obnovitelných zdrojů a teprve poté by byl vidět prostor pro technologie, jako je jaderné štěpení. Tvůrci koncepcí to uchopili naopak jako maximalizaci zisku pro jaderný průmysl a jen limitované využití obnovitelných zdrojů. V důsledku toho má mimo jiné narůst naše dovozní energetická závislost až na 70 %.“

****

(c) Tisková zpráva Klimatické koalice, Calla, Centra pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Greenpeace ČR