Také letošní vydání publikace World Nuclear Industry Status Report přináší srovnání aktuálního rozvoje odvětví obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Jako měřítko tradičně využívá tři parametry – objem prostředků investovaný do srovnávaných technologií, instalovaný výkon a produkci elektřiny.

V roce 2018 byla zahájena výstavba jaderných reaktorů o výkonu 6,2 GW, u nichž jejich investoři očekávají, že celkově investované prostředky dosáhnou 33 miliardy dolarů (částka na přepočtená na jednotku výkonu je vyšší než v minulých letech, neboť významný podíl připadá na zahájenou výstavbu elektrárny Hinkley Point C). Naproti tomu se investoři rozhodli financovat nové projekty větrných elektráren za 134 miliard dolarů a solárních elektráren za 139 miliard dolarů.

Zatímco objem investic do obnovitelných zdrojů v posledních letech kolísá, instalovaný výkon roste díky nižším nákladům stále rychleji. Zatímco v roce 2016 bylo ve světě nainstalováno 138,5 GW, v roce 2017 již šlo o 157 GW a v roce 2018 o 165 GW nových obnovitelných zdrojů (bez započítání vodních elektráren). Klíčový podíl přitom připadá na větrné elektrárny s 49 GW a solární zdroje s 96 GW. Celosvětový instalovaný výkon jaderných reaktorů se meziročně zvýšil o 9 GW, na celkových 370 GW.

Jestliže v celkovém globálním instalovaném výkonu již obnovitelné zdroje jadernou energetiku předčily, v roční výrobě elektřiny se náskok reaktorů snižuje pomaleji (v důsledku vyššího využití instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách). Roční produkce větrných a solárních elektráren se dostala na 1855 TWh, jaderné elektrárny vyrobily 2563 TWh (tento rozdíl se v posledních letech snižuje cca o 150 TWh ročně). V řadě hospodářsky významných zemí již obnovitelné zdroje (bez započtení vodních elektráren) produkci jaderných elektráren převyšují, konkrétně jde o Brazílii, Mexiko, Čínu, Indii, Japonsko, Německo, Nizozemí, Velkou Británii, Španělsko a Jihoafrickou republiku.

Rozhodujícím faktorem podporujícím rozvoj obnovitelných zdrojů je setrvalý pokles jejich ceny. Celkové náklady na vyrobenou elektřinu za dobu životnosti (LCOE – Levelized Cost of Electricity) klesly za posledních deset let u větrných elektráren o 69 % a v případě solárních dokonce o 88 %. U jaderných elektráren vzrostl stejný parametr o 23 %. U nových zdrojů již vycházejí sluneční a větrné elektrárny levněji než jaderné, uhelné i plynové.

Více informací najdete ve zprávě M. Schneidera a A. Froggatta World Nuclear Industry Status Report 2019 (strana 210 až 227) na www.worldnuclearreport.org.

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz // graf: WNISR 2019