Velkolepé ruské jaderné plány časem splaskly
Během srpna byly oznámeny tři důležité informace o stavu jaderného průmyslu v Rusku. První blok jaderné elektrárny v Novovoroněži byl se čtyřletým zpožděním uveden do zkušebního provozu. Rosatom oznámil odklad dokončení prvního bloku JE Leningradskaja II na rok 2018, čímž se skluz prodloužil na pět let. A konečně ruská vláda oznámila, že do roku 2030 hodlá postavit 11 nových reaktorů, nepočítaje rozestavěné zdroje.
Ambiciózní plán ruské vlády stojí za porovnání s předchozím z roku 2008, který se vztahoval k roku 2020. K tomuto datu plánovala ruská vláda dosáhnout instalovaného výkonu jaderných reaktorů na úrovni 44 GW. V roce 2012 byl plán zredukován na 30,5 GW oproti současným 26 GW. Hlavním důvodem omezení jaderných plánů je vedle protahování výstavby také pokles poptávky.
Mezi zastavené projekty patří kaliningradská jaderná elektrárna, která byla projektována s cílem komerčního vývozu elektřiny do zemí Evropské unie. Práce na stavbě byly zastaveny v roce 2013. V novém vládním plánu již tento zdroj nefiguruje, pro pokrytí poptávky po elektřině v kaliningradské oblasti se počítá s jinými zdroji. Naopak aktuální plán počítá s výstavbou nového reaktoru na poloostrově Kola v blízkosti finských a norských hranic.
Podle článku Vladimira Slivjaka v Nuclear Monitor 829, 23. srpna 2016
*****
(c) Karel Polanecký, Temelin.cz // Foto: Wikimedia Commons