Nový jihokorejský prezident Moon Jae-in hodlá v souladu s předvolebními sliby zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny a naopak omezit výstavbu uhelných a jaderných elektráren. Hlavní motivací je snaha o omezení znečištění a rizik spojených s provozem jaderných reaktorů. Mluvčí prezidentova týmu uvedl, že v příštích letech nebudou stavěny jaderné reaktory ani uhelné elektrárny. Konkrétním krokem bude uzavření reaktoru Wolsong 1 a zastavení plánů na výstavbu pátého a šestého bloku jaderné elektrárny Šin Kori.
V rakouském Linci se v dubnu 2017 konal 4. ročník Nuclear Energy Conference (NEC), na němž přednášející diskutovali o budoucnosti Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM). Organizátoři se rozhodli zaměřit se na toto téma ze dvou důvodů. Prvním je, že společenství slaví letos 60. výročí od svého vzniku v roce 1957. Druhým je, že po odchodu Velké Británie z EURATOMu oficiálně potvrzeném premiérkou Theresou May v březnu, se otevírá prostor pro změny.
V květnovém referendu hlasovalo 58 procent Švýcarů pro naplnění energetické strategie, která nepočítá s výstavbou nových jaderných reaktorů a předpokládá postupný přechod ke kompletnímu zásobování obnovitelnými zdroji. Podrobnosti přebíráme z článku, který na serveru energytransition.org publikoval Craig Morris.
V květnovém referendu hlasovalo 58 procent Švýcarů pro naplnění energetické strategie, která nepočítá s výstavbou nových jaderných reaktorů a předpokládá postupný přechod ke kompletnímu zásobování obnovitelnými zdroji. Podrobnosti přebíráme z článku, který na serveru energytransition.org publikoval Craig Morris.
Bez ohledu na výsledek voleb bude mít nový francouzský prezident nebo prezidentka na stole zásadní problém. Bude muset vyřešit jaká část z 58 jaderných reaktorů, které se blíží ke konci své projektované životnosti, bude usilovat o prodloužení provozu a jaká část bude definitivně odstavena. U každého rozhodnutí je přitom zřejmé, že bude mít nákladné dopady. Prodlužování životnosti i odstavování elektráren bude vyžadovat pečlivé plánování, v obou případech jde o náročné procesy, u nichž existuje riziko eskalace nákladů.
Česká republika bude směřovat ke snížení emisí skleníkových plynů o 80 % do roku 2050 (oproti roku 1990), příští vláda připraví antifosilní zákon, dojde k zavírání zastaralých uhelných elektráren a rozvoji obnovitelných zdrojů. To jsou stěžejní úkoly státu k naplnění Politiky ochrany klimatu v ČR, kterou dnes schválila vláda.
