Vzhledem k probíhající globální konferenci OSN o změně klimatu vyzvala Asociace českých ekologických organizací Zelený kruh jménem svých 85 členských organizací předsedy vládních politických stran ke změně vládní energetické politiky. Prioritou má být co největší a nejrychlejší snížení emisí skleníkových plynů a nastartování investic do obnovitelných zdrojů a celková modernizace české energetiky. V podrobném stanovisku konkrétními věcnými argumenty dokládají, že do moderní energetické koncepce stavba nových atomových reaktorů nepatří. Způsobila by více škody než užitku.
Letošní vydání publikace World Nuclear Industry Status Report opět přináší srovnání aktuálního rozvoje odvětví obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. Jako měřítko tradičně využívá tři parametry – objem prostředků investovaný do srovnávaných technologií, instalovaný výkon a produkci elektřiny.
Ministerstvo průmyslu a obchodu musí začít urychleně pracovat na moderní energetické koncepci České republiky, která zohlední rychlý vývoj technologií, proměňujících se trhů i potřebu urychleně snížit emise skleníkových plynů. Je to nezbytné nejen pro životní prostředí udržitelné pro život, ale i pro naši energetickou bezpečnost.
Rozhovor, který poskytl prezident jihokorejské firmy KHNP Jae Hoon Chung regionálním Horáckým novinám, vyvolal otázku, jaký typ reaktoru vlastně hodlá společnost nabízet pro výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Podle slov Jae Hoon Chunga změnila firma původní záměr nabídnout reaktor APR 1400, neboť pro Dukovany je vhodnější typ s menším výkonem. V rozhovoru pro Horácké noviny je uveden model OPR 1000.
Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě publikovali 4. září v Paříži energetičtí konzultanti Mycle Schneider a Antony Froggatt. V tomto článku přinášíme stručné shrnutí hlavních výsledků. Během příštích týdnů přiblížíme čtenářům vybrané pasáže podrobněji.
Na Ministerstvu financí se konala schůzka premiéra, ministryň financí a průmyslu (všichni za ANO) a zástupců společnosti ČEZ zaměřená na klíčovou otázku, jak zaplatit stamiliardy korun za nové jaderné reaktory. Na stole zatím neleží analýzy, které mají do konce září vyhodnotit ekonomické dopady jednotlivých investorských modelů stavby nových atomových elektráren. Ale je jisté, že i předběžné výsledky musí dělat vrásky na čele všem zúčastněným. A jsou tu i značná geopolitická rizika, problém jaderných odpadů a také garancí za jadernou škodu. Calla a Hnutí DUHA doporučují vrátit se o krok zpět a začít zcela vážně řešit jinou otázku - jak za dvacet let pokrývat naše energetické potřeby bez drahých a riskantních atomových reaktorů a bez prodlužování provozu špinavých uhelných elektráren?
