Energetická politika

Poslední dubnový den byl po 45 letech provozu definitivně odstaven reaktor Indiana Point 3 ve státě New York. Ukončení provozu třetího bloku znamená uzavření celé elektrárny, která se nachází u řeky Hudson necelých 50 km od centra New York City. Definitivnímu odstavení posledního bloku předcházela dohoda mezi provozovatelem elektrárny, společností Entergy, a vedením státu New York. O uzavření elektrárny dlouhodobě usiloval guvernér Andrew Cuomo, který jinak provoz jaderných reaktorů na území státu podporuje.

Společnost Fennovoima, které je investorem výstavby reaktoru ve finském Hanhikivi, podala aktualizovanou žádost o stavební povolení, ze které vyplývá další odklad uvedení bloku do komerčního provozu, tentokrát do roku 2029. Oficiálním důvodem pro změnu žádosti o stavební povolení je „změna okrajových podmínek“. Fennovoima počítá s vydáním povolení v roce 2022 a zahájením výstavby v roce 2023. Podle původního plánu měl být reaktor spuštěn v roce 2024.

Američan Bill Gates je pro jadernou energii, kterou považuje za možné řešení klimatických změn. Claudia Kempfert a Christian Hirschhausen z německého institutu DIW to považují za nemožné. Bill Gates je zvyklý, že se nemýlí. Ale tentokrát je na omylu rovnou pětkrát. Není vhodné oživovat jadernou energii – nemůže být totiž řešením klimatických změn.

Přínos obnovitelné energie nebyl ve Švédsku nikdy tak velký, jako v roce 2020 a to navzdory odstavování starých nevyhovujících jaderných reaktorů. Nadále se očekává, že se bude snižovat energetická náročnost švédského průmyslu a zvyšovat objem produkce energie z obnovitelných zdrojů. Všechny parlamentní strany ve Švédsku se shodují na tom, že švédský export energie z obnovitelných zdrojů je klimaticky výhodný, protože snižuje potřebu výroby elektřiny z fosilních zdrojů i v sousedních zemích. A chtějí nadále tento vývoz obnovitelné energie podporovat.

Vyhodnocení Státní energetické koncepce ČR - které projednala vláda - ukazuje, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nesplnilo stěžejní úkoly, jako je zavedení penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z uhlí či zdanění spalování uhlí a zemního plynu v menších kotlích (kde neplatí emisní povolenky), které měly pomoci udržet a transformovat teplárenství. MPO také nezvládlo naplnit ani svůj vlastní velmi omezený cíl pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Kvůli tomuto selhání pokračuje nadměrné znečištění ovzduší, ČR je rekordmanem v emisích skleníkových plynů na hlavu a teplárenství má nejistou budoucnost.

Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil na svých stránkách základní údaje o vývoji jaderné energetiky ve světě v roce 2020. Přehled přinášíme ve zkráceném překladu. Rok 2020 přinesl ve světě jaderného průmyslu tyto zásadní události: bylo spuštěno pět nových reaktorů (o sedm méně oproti předpokladům ze začátku roku), šest bloků definitivně ukončilo provoz. Byla zahájena výstavba pěti nových reaktorů. V provozu je aktuálně 412 reaktorů (o tři méně než před rokem v důsledku dlouhodobých odstávek), ve výstavbě dalších 51 (stejně jako loni).