Česká síť může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez velkých uhelných elektráren. To je hlavní sdělení nové studie renomované konzultační společnosti Energynautics, kterou dnes na tiskové konferenci v Praze představil její hlavní autor Peter - Philipp Schierhorn. Studie „Czech Power Grip Without Elektricity from Coal by 2030“ vznikla na objednávku organizací Glopolis, Frank Bold, Hnutí DUHA, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost.
Ministerstvo zahraničí Litvy zveřejnilo silně kritickou pozici k výstavbě běloruské jaderné elektrárny Ostrovec, která se nachází v blízkosti hranic obou zemí. Podle vedení litevské diplomacie Bělorusko nesplnilo standardy pro zapojení sousedních zemí do schvalování projektu. Vedle toho vyjadřuje názor, že projekt neplní požadavky na jadernou bezpečnost a kvalitu jaderného dozoru. Litva se snaží svoje připomínky uplatňovat již od roku 2009 prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii a dalších institucí, ale problémy zůstávají nevyřešené.
Postdamský institut IASS (Institute for Advanced Sustainability Studies) zveřejnil v únoru 2018 práci analytika Craiga Morrise, která se zabývá možností přechodu na nízkouhlíkovou energetiku pomocí kombinace obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren. Hlavní závěry přinášíme ve shrnujícím článku.
Stálý vládní výbor pro jadernou energetiku by dnes měl dát doporučení vládě, jak stavět a zaplatit případné nové jaderné bloky v České republice. Podle ministra průmyslu Tomáše Hünera však vládě k takovému rozhodování stále chybí dostatek informací o budoucích dopadech na státní rozpočet nebo ceny elektřiny. Organizace Calla a Hnutí DUHA varují, že mohou být dramatické. I z toho důvodu bychom už neměli odkládat taková řešení, která zajistí pokrytí našich budoucích energetických potřeb bez drahých a riskantních atomových reaktorů a zároveň bez prodlužování provozu starých uhelných elektráren chrlících exhalace.
Poslanci hospodářského výboru Sněmovny mají v JE Dukovany na svém prvním výjezdním zasedání 31. ledna diskutovat o tom, jak stavět a zaplatit nové jaderné bloky v České republice. Podle organizací Calla a Hnutí DUHA zní otázka zásadně jinak: Jak za dvacet let pokrývat naše energetické potřeby bez drahých a riskantních atomových reaktorů? Sázka omezující nové zdroje jen na rozšíření Dukovan či Temelína je riskantní kvůli enormní finanční náročnosti i geopolitickým rizikům.
Provozovatelé jaderných elektráren a propagátoři jádra se dožadovali zvláštního zacházení pro svou technologii na listopadové klimatické konferenci COP23 pořádané Organizací spojených národů v německém Bonnu. Nejvíce přitáhly pozornost dvě významné propagační akce, které na konferenci vyvolaly značné protesty občanské společnosti: fórum 13. listopadu uspořádané delegací z USA na podporu „Role čistších a účinnějších fosilních paliv a jaderné energie při zmírnění změn klimatu“ a prezentace společnosti Rosatom z 15. listopadu propagující „Přispívání Ruska k ekonomikám s nízkými emisemi skleníkových plynů“, zejména prostřednictvím vývozu jaderných reaktorů a těžby zemního plynu.
