Pro Evropana by se historický vývoj hledání úložiště v Japonsku dal zjednodušeně rozdělit na dvě etapy. Před Fukušimou a po ní. Přičemž v období před jadernou havárií ve Fukušimě se dá pozice vlády ještě rozlišit na pasivní a aktivní. Během svého pasivního období vláda vyčkávala, zda se samosprávy dobrovolně přihlásí o geologický průzkum v jejich lokalitě. Japonská společnost pro nakládání s radioaktivním odpadem (NUMO) od svého založení po roce 2000 mezitím vypracovávala metodiku svého přístupu sestávající ze tří kroků: průzkum odborné literatury, obecný průzkum a podrobný průzkum.

Po roce 2007, kdy jediná dobrovolná lokalita Toyo Town v prefektuře Kochi stáhla žádost o průzkum v důsledku protestů veřejnosti, začala vláda uplatňovat aktivnější přístup ‒ rozhodla se samosprávy vyhledat a povzbudit je k tomu, aby si samy podaly žádost. Kromě výměny informací byly důležitým nástrojem k přemlouvání také peníze, jež mnohé samosprávy nalákaly.

Bohužel pro vládu, lákaly je pouze do té doby, než došlo k havárii ve Fukušimě v roce 2011. Po ní se vládní postup začal hroutit, neboť se zvýšila veřejná kritika vůči jaderné energetice. Došlo k výraznějšímu propojení tématu jaderných elektráren a radioaktivního odpadu. Občanská společnost požadovala odstávku všech jaderných elektráren, aby se jaderný odpad nehromadil. Také Vědecká rada Japonska (SCJ) uvedla v roce 2012, že by měla být stanovena horní hranice množství vysoce radioaktivního odpadu. Avšak vláda a NUMO se pokoušely oddělit problematiku jaderných elektráren a úložiště, což dělají stále.

Mapa

Od roku 2013 začala vláda postupovat strategičtěji. Nejprve si dala za úkol ukázat geovědní charakteristiky jednotlivých oblastí Japonska, pak identifikovat oblasti, které by mohly být umístěny v lokalitě nakládání s odpadem, a nakonec povzbudit obce, které by mohly mít zájem přijmout literární průzkum, tedy sekundární zdroje v podobě vědeckých prací, které shrnují aktuální teoretické i metodologické informace včetně věcných nálezů. V souladu s touto strategií zveřejnila vláda v červenci 2017 geovědní mapu s měřítkem 1 : 2 000 000 stanovující charakteristiky geologického podloží v Japonsku a pět leteckých snímků. Úkolem společnosti NUMO je nyní upravit svá vyhledávací kritéria tak, aby byly v souladu s těmito materiály.

Mapa rozlišuje Japonsko podle čtyř barev. Oranžové oblasti nepříznivé z hlediska vulkanické činnosti, pyroklastických proudů, aktivních zlomů a zdvihů, denundace, geotermální aktivity a tvrdého horninového podloží; modré oblasti nepříznivé z důvodu možnosti těžby nerostných surovin; světle zelené oblasti s příznivými charakteristikami; a tmavě zelené oblasti výhodné z hlediska dopravy (pobřežní oblasti).

Sázka na inženýrské bariéry

Japonské souostroví leží v oblasti, kde se setkávají čtyři tektonické desky, což má za následek, že i kdyby byla zvolena úložišťová lokalita mimo barevně nevhodná místa v mapě, bylo by stále obtížné izolovat jaderný odpad od okolního prostředí na více než 100 000 let. Dále jsou omezené informace o výskytu relativně velkého množství podzemní vody, které jsou z hlediska dlouhodobé stability podloží podstatné. Vládě ale tyto okolnosti vrásky nedělají. Hodlá zajistit dlouhodobou bezpečnost vysoce radioaktivního odpadu pomocí inženýrských bariér. I z tohoto důvodu už asi polovina z japonských prefektur odmítla průzkum ve svých lokalitách.

Další postup státu

Oficiální postoj vlády k nové mapě spočívá v tom, že od ní neočekává, že obce přesvědčí, aby přijaly průzkum nutný k výběru lokality. Vláda tvrdí, že nezahájí žádné průzkumy bez souhlasu místních obyvatel. Podle vlády je mapa „první krok na dlouhé cestě k uskutečnění konečné likvidace vysoce radioaktivních odpadů“. Na druhé straně se vláda nepokouší o dosažení konsensuálního rozhodování ohledně zacházení s vysoce radioaktivním odpadem. Dosud neproběhly žádné konsensuální schůzky nebo rozhodující průzkumy veřejného mínění a ani nejsou plánovány. Vláda se snažila o získání veřejného souhlasu pro svůj plán na likvidaci radioaktivních odpadů ve formě „vysvětlujících slyšení“.

Společnost NUMO plánuje dialog s malým počtem lidí v oblastech, které jsou dle mapy považovány za příznivé. NUMO uvedla, že zveřejní rozvrh těchto dialogových setkání, ale dosud tak neučinila. Známé je to, že od října tohoto roku vláda a NUMO plánují uspořádat „vysvětlující slyšení“ ke geovědní mapě ve 45 prefekturách. Během první poloviny slyšení budou vládní úředníci vysvětlovat pozvané veřejnosti význam mapy a během druhé poloviny rozdělí účastníky do malých skupin, aby si vyměňovali názory se zaměstnanci NUMO. Od tohoto skupinového dialogu společnost NUMO očekává, že identifikují lidské zdroje, se kterými budou pak proaktivně pracovat v jejich oblastech.

Originál článku: Japanese government releases map showing area “suitable” for high-level nuclear waste disposal, autor Hideyuki Ban, spoluředitel Občanského informačního zaměřeného na jadernou energetiku; publikováno ve WISE Nuclear Monitor, 11. října 2017, č. 852 (redakčně upraveno)

*****

(C) Přeložila Olga Kališová, Temelin.cz