V březnu jsme psali o možnosti připomínkovat žádost o povolení švédského úložiště (kterou Calla využila), nyní vám přinášíme zprávy k povolovacímu procesu od Charlyho Hulténa z WISE Švédsko.

Švédský úřad pro jadernou bezpečnost doporučil švédské vládě dát zelenou plánům na konečné úložiště jaderného paliva typu KBS-3 ve Forsmarku, severně od Stockholmu. Toto stanovisko je pouhým doporučením, neznamená to schválení žádosti.

Žádost o povolení k výstavbě KBS-3 je souběžně hodnocena Soudem pro věci pozemkové a životní prostředí (MMD) a Švédským úřadem pro jadernou bezpečnost (SSM). MMD hodnotí žádost dle požadavků zákona o životním prostředí (Environmental Code); SSM ji zkoumá na základě zákona o jaderných aktivitách a zákona o radiační ochraně a dává své vyjádření pro MMD.

Doporučení z konce června přišlo uprostřed narůstajících obav, zda budou plánované měděné kontejnery schopny uchovat jaderný odpad v delším časovém horizontu. Další nedořešené otázky se týkají selhání jaderného průmyslu prostudovat alternativy k vybrané KBS-3 metodě, zejména skladování v hloubkových vrtech, a procesu výběru lokality pro umístění úložiště.

Švédský zákon o životním prostředí vyžaduje, aby žadatelé o oprávnění provádět riskantní projekty ospravedlnili výběr místa, metody a technologie, včetně důkladně prostudovaných alternativních možností. To vše s cílem zajistit „nejlepší možná“ řešení. Tento požadavek ale není v právních předpisech, kterými se SSM obvykle zabývá. To může vysvětlovat, proč se SSM spokojuje s označením „dostatečné“. Stejně jako SKB, což je společnost vytvořená speciálně za účelem vývoje systému pro konečné uložení jaderného odpadu, která je zcela ve vlastnictví provozovatelů jaderných reaktorů ve Švédsku.

Kritici projektu KBS-3 obhajují umístění úložiště ve vnitrozemí, kde trvá déle (desítky tisíc let), než se spodní voda dostane z hloubky 500 metrů na povrch. Obě lokality, které si SKB vybrala ke geologickému průzkumu, se však nacházejí na pobřeží, kde spodní voda pronikne na povrch mnohem rychleji. Tuto skutečnosti regulátor ignoruje a spokojuje se s tím, že skalní podloží ve zvolené lokalitě je sušší než na druhé straně pobřeží.

Co se týče metody, ekologické organizace upozorňují na výhody hlouběji umístěného úložiště až 2-3 kilometrů ve skalním podloží, oproti 400 až 500 metrové hloubce předpokládané projektem KBS-3. Přes 30 let SKB důsledně odolává jakémukoli pomyšlení na alternativu pro metodu KBS. Regulační orgán používá mrzutou kruhovou argumentaci, pomocí jíž brání volbu SKB: žádný ze způsobů není prokázán v praxi. Systém KBS byl studován téměř 40 let. Alternativa - hloubkové vrty - byla zkoumána teprve asi posledních deset let a vůbec ne v kontextu švédského podloží. Z tohoto důvodu je tudíž koncept KBS posuzován jako nejkvalitnější.

A co je možná nejdůležitější, životaschopnost měděných kontejnerů – což je prvořadý argument pro prevenci proti úniku radioaktivity – by mohla být stejně dobře posuzována později v průběhu procesu, říká SSM. Environmentální organizace MKG pravidelně předkládá své připomínky dožadující se práva, naposledy na konci května 2016. V nich tvrdí, že žádost SKB by měla být zamítnuta především kvůli rostoucímu znepokojení mezi chemiky a radiologickými fyziky, že měděné kontejnery nevydrží uchovat teplo a záření, které jejich obsah vydává. „Plíživá deformace“ měděného obalu je jednou z hlavních obav; koroze kovu v drsném prostoru úložiště je věc druhá.

Demokratický vhled v ohrožení

MKG požaduje, aby případné nedostatky kontejnerů byly kompletně prošetřeny v průběhu probíhajícího procesu EIA. Poukazuje na to, že odložení úvah o tématu až poté, co systém KBS-3 získá souhlas vlády, znemožní věnovat se tématu demokraticky. Až vláda projekt schválí, otevřený proces EIA, ve kterém se účastní několik nevládních organizací, skončí. A vláda se už nebude mít možnost k problematice vyjádřit - nevyřešenými otázkami se pak budou zabývat pouze SKB a regulátor SSM, což je něco, co SKB chtěla od samého počátku.

Jak se regulátor SSM dopracoval k těmto příznivým závěrům pro SKB a proč chce teď přerušit proces prověřování? To může sdělit pouze regulátor. Zatím tak neučinil. Soudě dle jedné věci, kterou mluvčí SSM důrazně opakoval, správa a skladování jaderného odpadu, jaderného paliva, včetně vyhořelého jaderného paliva, je odpovědnost původců odpadů, tedy SKB. Ne regulátora, ani vlády, ale SKB. Tohle není novinkou pro nikoho ve Švédsku – nicméně, ono zdůrazňování může být vodítkem.

Celý úložišťový projekt je financován z poplatků od majitelů nebo provozovatelů reaktorů, odvozených od produkce elektřiny, kterou jejich reaktory dodávají. Od roku 2008 mohou být tyto poplatky doplněny pevně stanovenou částkou uvalenou na provozovatele s licencí, kteří již nevyrábějí jadernou energii. Poplatky jsou odváděny na jaderný účet, z něhož SKB financuje svoji výzkumnou a vývojovou činnost.

Projekt na úložiště jaderného odpadu a paliva je velmi podfinancovaný a vláda oznámila velký nárůst poplatků za nakládání s odpady, které mají být účtovány za provoz zbývajících reaktorů – strategie, kterou sám regulátor SSM již dlouhou dobu prosazuje.  I přesto někteří analytici stále předpovídají značný nedostatek financí.

V posledních měsících došlo k definitivnímu rozhodnutí ze strany energetických společností vyřadit z provozu čtyři (z deseti) švédských reaktorů, navíc státní obří podnik Vattenfall hrozil vypnutím všech svých pěti zbývajících reaktorů, pokud by vláda nezrušila daň na jadernou elektřinu [pozn.: „capacity tax“; švédská vláda se rozhodla pro zrušení daně v průběhu dvou let počínaje rokem 2017]. Ale faktem zůstává, že v červenci ani jeden švédský reaktor nevyráběl elektřinu za konkurenceschopnou cenu, bez ohledu na daň z jaderné elektřiny.

Možná se jen regulátor SSM snaží, aby se k řešení dospělo, dokud jsou reaktory, ze kterých se mají uhradit náklady na úložiště, stále funkční. To je však čirá domněnka, ale kousky skládačky do sebe zapadají.

Seznam základních stížností ochránců životního prostředí ohledně vývoje KBS-3 naleznete na: https://wiseinternational.org/nuclear-monitor/706/nuclear-fuel-waste-storage-end-road-swedish-solution.

*****

(C) autor: Charly Hultén - WISE Švédsko, překlad Olga Kališová, Sonne und Freiheit podle WISE Nuclear Monitor č. 827 (27. 7. 2016) //Foto: SKB