Zatímco v půlkilometrové hloubce pod zemědělskou půdou na severovýchodě Francie zkoumají geologové vlastnosti jílových vrstev z pohledu možnosti jejich využití pro uložení jaderného odpadu, na povrchu se část vesnice Bure postavila proti záměru výstavby úložiště na odpor. Květnový pokus o uspořádání veřejného projednání záměru výstavby byl v důsledku hlasitých protestů odložen.

Právník Christian Bataille, který na projektu úložiště pracuje od konce osmdesátých let, si z protestů místních obyvatel nedělá těžkou hlavu: „Lidé můžou klidně křičet, co se jim zachce. Rozhodující slovo o umístění úložiště bude mít parlament.“

Potřeba uložit stále rostoucí hromadu vysoce radioaktivního odpadu z četných francouzských jaderných reaktorů i vojenského programu je stále naléhavější. Projekt úložiště v blízkosti vesnice Bure počítá s uložením všech středně a vysoce radioaktivních z celé Francie. Projektanti přitom musejí počítat s tím, že část odpadu bude nebezpečná více než sto tisíc let. Náklady na vybudování úložiště jsou různými institucemi odhadovány v širokém intervalu od 14 do 55 miliard eur, zaplatit je má jaderný průmysl – tedy hlavně společnost EdF provozující jaderné elektrárny.

Od roku 1991 už přišel průzkum pro francouzské úložiště na 1,5 miliardy eur, v současnosti se podle správy radioaktivního odpadu (Andra) utratí každým rokem 100 milionů eur. V součtu není zahrnuta dotace 400 milionů eur, kterou dostala místní samospráva v dotčených obcích jako kompenzaci za přítomnost úložiště na jejich území.
Převážná většina francouzských jaderných odpadů pochází z jaderných elektráren. V současné době je třeba uložit 10 tisíc kubických metrů vysoce radioaktivního a 70 tisíc kubických metrů středně radioaktivního odpadu, který je dosud skladován v pozemních skladech v La Hague u kanálu La Manche a dvou lokalitách na jihu Francie.  

Dlouhodobý plán

Andra předpokládá postupné budování úložiště v průběhu celého století. Součástí plánu je uložení části odpadu (asi 5 % celkového množství) v komoře úložiště, která bude dokončena jako první. Tento odpad má být padesát let monitorován, v případě uspokojivých výsledků bude postupně využita celá kapacita úložiště. V případě, že parlament projekt odsouhlasí, se začne s vlastní výstavbou úložiště v roce 2019, uložení pokusného vzorku jaderného odpadu je plánováno na rok 2025.

V roce 2009 zveřejnila Andra odhad nákladů na úložiště ve výši 36 miliard eur, přičemž počítá s možností vyjmutí odpadu v budoucnosti – podle požadavku francouzské legislativy. Andra při svém odhadu pracovala s výsledky výzkumů z podzemní laboratoře v Bure. Pro svůj plán získala Andra předběžný souhlas francouzského jaderného dozoru.

Kolik zaplatí EdF

Ředitel EdF Henri Proglio sdělil na konci května akcionářům, že náklady na ukládání odpadu firma v současné době přehodnocuje. Prostředky, které byly dosud uloženy na jaderný účet, budou v případě nutnosti navýšeny. Podle poslední výroční zprávy má dosud EdF na jaderném účtu 7,1 miliard eur, tedy přibližně pětinu nákladů odhadovaných agenturou Andra.

Situaci komplikuje skutečnost, že EdF bude muset do roku 2025 významně investovat také do zvýšení bezpečnosti svých elektráren. Opatření předepsaná jaderným dozorem po fukušimské havárii budou firmu stát přibližně 55 miliard eur. V případě těchto investic bude EdF nepochybně usilovat o prodloužení životnosti elektráren, což by ovšem vedlo k dalším růstu množství jaderného odpadu a nákladů na jeho uložení.

O budoucnosti projektu rozhodnou příští měsíce

Podle směrnice Evropské unie o nakládání s jadernými odpady mají členské státy, které využívají jadernou energetiku, předložit podrobné „odpadové“ plány včetně odhadu finančních nákladů a časového rámce do konce roku 2015. Francouzský parlament stejně jako ministerstvo energetiky prosazuje hlubinné ukládání jaderného odpadu, přestože během veřejných konzultací v roce 2006 se většina účastníků stavěla za pokračování výzkumu.

Současná fáze schvalování projektu čelí protestům, které vyústily v policejní zásah s použitím slzného plynu. Ministryně energetiky Delphine Batho se po nepokojích v Bure vyjádřila pro pokračování debaty: „Každý může vyjádřit svůj názor, žádné rozhodnutí dosud nepadlo.“ Obyvatelé Bure, kterých je dohromady 94, vnímají svoje možnosti uspět v debatě jako slabé.

Svůj názor neprojevují jen hlasitými protesty. Místní pastor Pascal Lesuer řekl novinářům: „Jaderný odpad bychom neměli zakopávat. I kdyby to mělo trvat padesát let, výzkum by měl pokračovat, dokud se nenajde lepší řešení.“

Více informací:
http://www.businessweek.com/news/2013-06-13/scariest-atomic-waste-burial-plan-has-french-villages-up-in-arms

*****

(C) Karel Polanecký, Temelin.cz / Foto a obrázek: archiv Calla