Radioaktivní odpady

Povolení průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání úložiště na lokalitách Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku a Horka na Třebíčsku Ministerstvem životního prostředí neznamená, že Správa úložišť radioaktivních odpadů může zahájit zpožděné geologické práce. Dotčené obce po prostudování rozhodnutí zváží odvolání k ministrovi Petrovi Hladíkovi. A mnohé jsou odhodlané bránit se i soudní cestou. Když ministerstvo v předchozí etapě v roce 2014 povolilo průzkumná území na sedmi z původních lokalit, soudy po žalobách obcí a spolků šest těchto povolení zrušily.   

Již jeden a půl roku vzdorují obce, které se ocitly v hledáčku státu jako potenciální lokality pro vybudování konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů, tomuto ohrožení.  Správa úložišť po tuto dobu usiluje o stanovení průzkumných území pro geologické práce ve čtyřech lokalitách - Březový potok v Pošumaví, Janoch u Temelína na Českobudějovicku, Hrádek na Jihlavsku pod Čeřínkem a Horka na Třebíčsku.  I pokud Ministerstvo životního prostředí povolení vydá, obce budou zvažovat své odvolání a případně se bránit i soudní cestou.

Sobotu 20. dubna 2024 si obce a spolky ohrožené projektem konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů zvolily jako datum osmého ročníku společného protestu pod názvem Den proti úložišti. Ten má připomenout nesplněné sliby politiků o posílení práv dotčených obcí při rozhodování o úložišti, rizika spojená s nesmyslným urychlením programu hledání úložiště a také zapomenuté prohlášení vlády, že bude posuzovat i jiná řešení, než je rychlé zavezení problémových odpadů pod zem. S tímto stavem se pořádající rozhodně nehodlají smířit a proto také již více než rok vzdorují snaze Správy úložišť radioaktivních odpadů o povolení geologických průzkumných prací.

Vláda svým rozhodnutím závazně poptat po firmách EDF a KHNP až čtyři nové velké jaderné reaktory mění také parametry projektu budoucího hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva. Vládní Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem počítá v maximální variantě se třemi novými reaktory. Budou-li čtyři, k nim dalších deset středních či malých modulárních, které ohlašuje ČEZ a ještě dojde k prodlužování provozu stávajících jaderných elektráren, výrazně narostou požadavky na množství vysocearadioaktivních odpadů, které by měly skončit v úložišti pod našimi obcemi. Se znovuvyužitím vyhořelého paliva totiž ČEZ dnes reálně nepočítá. Negativní dopady spojené s větším úložištěm budou také adekvátně větší, aniž mají samosprávy vybraných obcí demokratickou možnost o jeho umístění spolurozhodnout.   O důvod více, aby poslanci vrátili do zákona alespoň kontrolní roli obou komor Parlamentu, jak požaduje Senát.

Názor soudce Karla Šimky, že místní komunity se musí obětovat ve veřejném zájmu stavbě trvalého úložiště, se stal v posledních letech jedním z nejvíce citovaných kontroverzních argumentů, proč není možné posílit nedostatečná práva obcí při rozhodování o umístění hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů. Během projednávání zákona o úložišti v obou komorách Parlamentu zazníval i z úst ministra průmyslu Jozefa Síkely. Představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu, Správy úložišť radioaktivních odpadů a dalších institucí jej začali používat ihned poté, co byl zveřejněn v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ve sporu o stanovení průzkumného území pro vyhledávání hlubinného úložiště v lokalitě Hrádek v roce 2020. 

Poslanecká sněmovna bude na své 87. schůzi rozhodovat o finální podobě zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm. Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 55 měst, obcí a spolků z vybraných lokalit vyzvala poslance, aby podpořili zákon v podobě vrácené Senátem. Ten na podnět Hany Žákové (zvolená za STAN) chce do zákona vrátit spolurozhodující roli obou komor Parlamentu při zásadním rozhodování, pod kterými obcemi navždy skončí nebezpečný vysoceradioaktivní odpad. Z vládního návrhu předtím parlamentní spoluodpovědnost vyškrtli poslanci na návrh Ivana Adamce (ODS), aniž se dočkala obrany ze strany ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN), který ji starostům osobně slíbil.