Radioaktivní odpady

Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru úložiště je po mnoha odkladech připraven pro jednání vlády [1]. Jde na něj s rozporem se svazy zastupujícími zájmy více než 4 700 měst a obcí z celé republiky – Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv i Platformou proti hlubinnému úložišti, které od zákona očekávají výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti. Takové, jaké je starostům slibováno od roku 2011, kdy první práce na zákoně začaly a které dnes Ministerstvo průmyslu a obchodu odmítá. 

První etapa hledání místa pro konečné hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů má podle představ státních úřadů skončit do konce června vládním souhlasem s výběrem čtyř lokalit z dnešních celkem devíti. Trvala déle než patnáct let a byla provázena podváděním a nesplněnými sliby ze strany zodpovědných politiků a státních úředníků. Zásadně tak byla nabourána důvěra starostů a obyvatel obcí, kteří ani dnes nemají jistotu, že v budoucnu nedojde k dalším změnám.  Především dodnes nebyla posílena práva obcí novým zákonem, který má řešit jejich zapojení do výběru úložiště. 

Na programu jednání vlády je informace o dalších 2,8 miliardách korun, které má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) poskytnout podniku DIAMO za zajištění provozuschopnosti podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov do roku 2030. Celkem tedy mají hornické práce a provoz přijít na více než 3,2 miliard korun. To je výrazně více, než uvádělo ministerstvo průmyslu v roce 2016 [1]. Tehdy to mělo být  1,8 miliardy korun a to navíc oproti výše zmíněným částkám včetně výzkumných experimentů. Pokračuje tak odčerpávání financí z jaderného účtu na projekt, který od počátku provázela řada pochybností a jehož reálný přínos k vývoji bezpečného hlubinného úložiště je sporný.

Již 6. ročník celostátního Dne proti úložišti, který letos chystaly obce a spolky z lokalit ohrožených vládním projektem konečného podzemního hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na sobotu 18. dubna, byl odložen z důvodů opatření proti šíření koronaviru.  Důvody k protestu ale přetrvávají a bude-li přístup Ministerstva průmyslu a obchodu k lidem, kterých se projekt nejvíce týká, pokračovat, hlasitě se ozvou. 

Edvard Sequens žije v jihočeských Borovanech a pracuje jako energetický konzultant v neziskovém sdružení Calla v Českých Budějovicích, kterého je zároveň předsedou.  V minulosti působil také jako externí poradce ministra životního prostředí, nyní ve Výboru pro udržitelnou energetiku Rady vlády pro trvale udržitelný rozvoj. Obcemi a spolky spolupracujícími v Platformě proti hlubinnému úložišti byl zvolen jejím sekretářem. Přinášíme rozhovor s ním, který poskytl pro zpravodaj Jaderný odpad.

Záměr stavby centrálního skladu radioaktivních odpadů z celého Německa v areálu bývalé jaderné elektrárny Würgassen vyvolal protesty tamních obyvatel. Tento záměr „přípravného skladu“ pro konečné úložiště v šachtě Konrad v dolnosaském Salzgitteru je zcela chybnou cestou, kritizuje záměr místní ekologická organizace Bund. Šachta Konrad podle této ekologické organizace neodpovídá potřebnému stavu vědy a techniky a dnes by pro takové místo nemohlo být získáno povolení.