I díky tlaku obcí ohrožených stavbou úložiště došlo na počátku letošního roku k několika významným krokům. Na rok 2020 byl odložen výběr lokalit pro další etapu průzkumů a padl příslib, že výběru budou moci být přítomni zástupci obcí. Byl vyměněn ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů a tato instituce otevřela trezory, ve kterých skrývala studie s výsledky provedených geologických a dalších prací. Na řadu zásadních kroků však obce ještě čekají. Shrnujeme je v obsahu zpravodaje JADERNÝ ODPAD 1/2019, který vyšel na konci června.
Samosprávy a obyvatelé obcí, u nichž stát hledá místo pro uložení vysokoradioaktivních odpadů, se dosud zásadních změn nedočkaly. Tak dnes v Dolní Cerekvi zhodnotilo členské shromáždění Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 47 obcí a spolků, první čtyři měsíce po výměně ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a odkladu výběru lokalit. Pozitivně však vnímají, že došlo k uklidnění vyhrocené situace mezi obcemi a státní správou a byly zpřístupněny nesmyslně utajované zprávy s výsledky doposud provedených geologických a dalších prací.
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 47 členů měst, obcí i spolků požádala předsedu vlády Andreje Babiše o vysvětlení jeho slov o mezinárodním úložišti vysoce radioaktivních odpadů [1]. V otevřeném dopise vyjádřila vážné znepokojení nad možností, že by pod jejich obcemi mohl skončit i zahraniční odpad a zmínila, že nyní platná legislativa ukládání jaderného odpadu z jiných zemí v České republice nepovoluje. Platforma také premiérovi připomněla, že doposud chybí mnoho let slibovaný zákon, který má řešit posílení pozice dotčených obcí při vyhledávání úložiště, a přesto stále pokračují geologické práce [2].
Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti jsou zděšené, že by pod jejich domovy měl skončit vysoce nebezpečný odpad nejen z Dukovan a z Temelína, ale i ze zahraničních jaderných elektráren. Jak prozradil slovenský premiér Peter Pellegrini, domluvil se se svým českým protějškem Andrejem Babišem, že by projekt hlubinného úložiště mohly obě země řešit společně. Vzhledem ke spěchu českých úřadů, které stále trvají na výběru finální lokality do roku 2025 [1], je reálné riziko, že to bude Česká republika, kde bude mezinárodní úložiště umístěno. A vedle Slovenska jsou tu i další země, které by se rády zbavily svého vyhořelého jaderného paliva a nemají řešení.
V sobotu 27. dubna vyrazí obyvatelé obcí, kteří se cítí ohroženi vládním projektem konečného podzemního hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů, na akce celostátního Dne proti úložišti. Obce i spolky v rámci dne pořádají pochody, cyklojízdy, maraton, sázení stromů, koncert, besedu, promítání a další aktivity, během nichž chtějí připomenout, že výběr místa pro úložiště až doposud probíhal bez ohledu na ně. Již pátý ročník zaštiťuje Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 47 členů - 32 obcí a měst a 15 spolků, které chtějí změnit přístup státních úřadů k problému i k nim samotným.
Dalším rokem pokračuje snaha představitelů a obyvatel obcí a měst, u nichž státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) hledá místo pro vyhořelé jaderné palivo a další vysoce radioaktivní odpady, odvrátit toto ohrožení pro své domovy a budoucnost mnoha dalších generací. V sobotu 27. dubna 2019 se proto na osmi lokalitách v České republice uskuteční pátý ročník Dne proti úložišti. V jeho průběhu obce i spolky uspořádají pochody, cyklojízdy, maraton, sázení stromů, koncert, besedu, promítání a další akce. Den proti úložišti opět zaštiťuje Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje již 47 členů - 32 obcí a měst a 15 spolků.
