Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) potvrzuje v Plánu činnosti na letošní rok [1], který 26. srpna odsouhlasila vláda, že práce na výběru lokalit mají zpoždění, nebudou moci být dodrženy plánované milníky výběru a: „Proto bude v aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem navrženo posunutí těchto milníků o 3 - 5 let.“ [2]. Na programu vlády byla ale i aktualizace této vládní koncepce, v níž Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) posunout termíny odmítlo [3]. Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti požadují odklad výběru lokalit, než budou platit takové zákony, které zajistí rovnoprávnější postavení dotčených samospráv vůči státní správě a které umožní obcím i veřejnosti účinně hájit své oprávněné zájmy při rozhodování o nakládání s radioaktivním odpadem. První návrh zákona o zapojení obcí do výběru úložiště, který v červenci předložilo MPO, nyní obce připomínkují [4].
Marie Slámová vyrostla u jaderné elektrárny Dukovany, letos promovala na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Za téma své diplomové práce si zvolila problematiku vyhledávání místa pro hlubinné úložiště, kde analyzovala situaci na nově přidaných lokalitách u jaderných elektráren. Tedy Janoch (u Temelína) a Na Skalním (u Dukovan), jak je pojmenovala Správa úložišť. A právě na získané poznatky se ptal zpravodaj Jaderný odpad.
I díky tlaku obcí ohrožených stavbou úložiště došlo na počátku letošního roku k několika významným krokům. Na rok 2020 byl odložen výběr lokalit pro další etapu průzkumů a padl příslib, že výběru budou moci být přítomni zástupci obcí. Byl vyměněn ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů a tato instituce otevřela trezory, ve kterých skrývala studie s výsledky provedených geologických a dalších prací. Na řadu zásadních kroků však obce ještě čekají. Shrnujeme je v obsahu zpravodaje JADERNÝ ODPAD 1/2019, který vyšel na konci června.
Samosprávy a obyvatelé obcí, u nichž stát hledá místo pro uložení vysokoradioaktivních odpadů, se dosud zásadních změn nedočkaly. Tak dnes v Dolní Cerekvi zhodnotilo členské shromáždění Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 47 obcí a spolků, první čtyři měsíce po výměně ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a odkladu výběru lokalit. Pozitivně však vnímají, že došlo k uklidnění vyhrocené situace mezi obcemi a státní správou a byly zpřístupněny nesmyslně utajované zprávy s výsledky doposud provedených geologických a dalších prací.
Platforma proti hlubinnému úložišti sdružující 47 členů měst, obcí i spolků požádala předsedu vlády Andreje Babiše o vysvětlení jeho slov o mezinárodním úložišti vysoce radioaktivních odpadů [1]. V otevřeném dopise vyjádřila vážné znepokojení nad možností, že by pod jejich obcemi mohl skončit i zahraniční odpad a zmínila, že nyní platná legislativa ukládání jaderného odpadu z jiných zemí v České republice nepovoluje. Platforma také premiérovi připomněla, že doposud chybí mnoho let slibovaný zákon, který má řešit posílení pozice dotčených obcí při vyhledávání úložiště, a přesto stále pokračují geologické práce [2].
Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti jsou zděšené, že by pod jejich domovy měl skončit vysoce nebezpečný odpad nejen z Dukovan a z Temelína, ale i ze zahraničních jaderných elektráren. Jak prozradil slovenský premiér Peter Pellegrini, domluvil se se svým českým protějškem Andrejem Babišem, že by projekt hlubinného úložiště mohly obě země řešit společně. Vzhledem ke spěchu českých úřadů, které stále trvají na výběru finální lokality do roku 2025 [1], je reálné riziko, že to bude Česká republika, kde bude mezinárodní úložiště umístěno. A vedle Slovenska jsou tu i další země, které by se rády zbavily svého vyhořelého jaderného paliva a nemají řešení.
