Přinášíme otevřený dopis švédských starostů k záměrům těžby uranu na území jejich obcí publikovaný pod názvem "Ve švédských obcích se uran těžit nebude!" 28. června 2012.

Kanadská společnost Continental Precious Minerals, australská Aura Energy a několik dalších těžebních firem usiluje o zahájení těžby uranu ve Švédsku. Zástupcům těchto firem vzkazujeme, že naše obce využijí své právo veta k zastavení jejich projektů. Těžební společnosti financováním geologického průzkumu plýtvají svými penězi, ale zároveň odrazují firmy i jednotlivce, kteří chtějí investovat do udržitelného rozvoje regionů. Žádáme proto těžební společnosti, aby ukončily své aktivity na území našich obcí.

Starostové podepsaní pod tímto stanoviskem reprezentují stabilní většinu voličů z obcí Berg, Åre a Östersund v provincii Jämtland a obcí Falköping, Skövde a Tidaholm v provincii Västergötland. Většina ze 150 povolení geologického průzkumu, která byla ve Švédsku vydána, se týká ložisek uranu na území našich obcí. Právo veta, kterým můžeme těžbu uranu odmítnout, považujeme za jeden z nejdůležitějších nástrojů, jak zajistit obyvatelnost našeho regionu i pro budoucí generace. Legislativa nám bohužel neumožňuje zabránit geologickému průzkumu. Švédský horní zákon umožňuje provádění průzkumu i v místech, kde těžba nepřipadá v úvahu.

Povolení k průzkumu se vydávají na tři roky a často jsou navzdory nesouhlasu místních obyvatel obnovována. Aktivity těžebních společností se neomezují na průzkumné vrty. Financují rovněž dezinformační kampaně zaměřené na místní obyvatele. Představitelům obcí nadbíhají konzultanti placení těžebními firmami a opakovaně jim tvrdí, že uran může být vytěžen bez vážných dopadů na životní prostředí. Na profesionální nezávislou oponenturu těchto tvrzení nemají starostové v obecním rozpočtu prostředky, názor si tak musejí vytvořit vlastním studiem.

Někdy je až komické pozorovat představy zástupců těžebních společností o tom, jak vypadají naše regiony na zemském povrchu. Příkladem může být prezentace Eda Godina, ředitele Continental Precious Minerals na nedávné konferenci těžebního průmyslu. Pan Godin hovořil o ložisku uranu v Ovikenu u jezera Storsjön několik desítek kilometrů od Östersundu. Mezi přínosy otevření nového dolu uvedl výstavbu nových škol a nemocnic. Tomu by nemohl uvěřit nikdo, kdo alespoň navštívil náš kulturně vyspělý a po tisíce let obývaný region.

Švédská uranová ložiska, která nejvíce přitahují pozornost těžebních společností, se nacházejí v rozsáhlých oblastech výskytu kamencových břidlic, které se táhnou z provincie Skåne na jihu do provincie Lapland na severu. Koncentrace uranu hornině jsou zde velmi nízké a případná těžba by celé území vážně poškodila.  Případná těžba uranu pro švédské jaderné elektrárny z kamencových břidlic v oblasti Billingen-Falbygden by každoročně vyžadovala čtvereční kilometr povrchového dolu. V roce 1977, kdy se představitelům obcí Falköping a Skövde podařilo zastavit jediný švédský uranový důl, byly důsledky těžby příznačně nazvány „vraždou krajiny“.

Na zmiňované konferenci pan ředitel Godin prezentoval kalkulace pro lokalitu Oviken, ze které vyplývá, že po dobu 16 let by se zde těžilo 40 tisíc tun rudy denně. Podle jeho propočtů by se takto dala využít jedna dvacetina těžitelných zásob v oblasti. V interních materiálech společnosti je uvedeno, že 16 let trvající projekt by po sobě zanechal dva povrchové doly o hloubce 145 metrů a celkové ploše dvou čtverečních kilometrů.  Nevyhnutelnými dopady na krajinu pak jsou 30 metrů vysoké haldy hlušiny na ploše jednoho čtverečního kilometru a odkaliště pro kapalný odpad s celkovou výměrou deset čtverečních kilometrů. Již tyto dopady by učinily velkou část území neobyvatelnou. Dvacetinásobně větší rozsah těžebních operací by vedl k nutnosti evakuace celého regionu.

Náš cíl zabránit těžbě uranu není odůvodněn pouze hrozbou vážného a nevratného poškození krajiny. Dalším důvodem je nevyhnutelné uvolnění organických sloučenin uhlíku, síry a mnoha kovů z kamencových břidlic do okolního prostředí během těžby. V žádném případě nehodláme zanechat budoucím generacím kontaminovanou půdu a znečištěné zdroje vody. Velké riziko představují průsaky z odkališť a vyplavování nebezpečných složek hlušiny dešťovou vodou.

Doba, po kterou probíhají průzkumné práce, představuje pro naše obce ztracené roky. Udržitelné podnikatelské záměry se přestaly rozvíjet, lidé upouštějí od záměru přistěhovat se do našich obcí. Nikomu se nechce investovat v oblasti, která by se v horizontu desetiletí mohla stát neobyvatelnou. Proto vyzýváme těžební společnosti, aby dobrovolně upustily od aktivit, které směřují k těžbě uranu v našich obcích, abychom své právo veta nemuseli využít.

ANNSOFIE ANDERSSON, starostka, Östersund

ULF ERIKSSON, starosta, Falköping

CURT B GUSTAVSSON, starosta, Tidaholm

EVA HELLSTRAND, starostka, Åre

KATARINA JONSSON, starostka, Skövde

KARIN PAULSSON, starostka, Berg

MARIA SÖDERBERG, starostka, Krokom

Originál dopisu najdete na http://www.bsrrw.org/?page_id=123

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz / fotografie: Wikimedia Commons