Platforma proti hlubinnému úložišti oslovila předsedy politických stran ANO Andreje Babiše a ČSSD Jana Hamáčka, které v představeném Programovém prohlášení připravované vlády slibují: „Zajistíme … výstavbu hlubinného trvalého úložiště radioaktivního odpadu.“. Výběr lokality pro úložiště není pouze geologickou otázkou, je potřeba také dojít ke shodě s komunitami žijícími ve vybraných regionech. Dnes však v České republice kulminuje dlouho trvající spor mezi státními úřady a dotčenými samosprávami, které po nabytých zkušenostech přestaly zodpovědným státním institucím věřit. Platforma sdružující 28 dotčených měst a obcí a 13 spolků zastupujících občany z lokalit vybraných pro možnou výstavbu úložiště nabídla oběma předsedům férový dialog k této problematice.
Rakouské Ministerstvo udržitelnosti a cestovního ruchu zveřejnilo pracovní verzi Národního programu likvidace radioaktivního odpadu. Začal také proces posuzování dopadů koncepce na životní prostředí a zdarví lidí. V rámci přeshraničního posouzení dopadů se mohou svými připomínkami zapojit i čeští občané a to až do poloviny června. Český překlad koncepce a posouzení dopadů je na stránkách CENIA.
Podle informací agentury Reuters se polská energetická společnost PGE rozhodla, že nebude hlavním investorem a koordinátorem přípravy projektu první polské jaderné elektrárny. PGE připravuje projekt výstavby mořských větrných elektráren v Baltském moři, který má v současné době prioritu. Na přípravu dvou velkých projektů společnost aktuálně nemá dostatek financí. K rozhodnutí dát přednost rozvoji větrných elektráren přispělo porovnání ceny technologií.
Ministerstvo zahraničí Litvy zveřejnilo silně kritickou pozici k výstavbě běloruské jaderné elektrárny Ostrovec, která se nachází v blízkosti hranic obou zemí. Podle vedení litevské diplomacie Bělorusko nesplnilo standardy pro zapojení sousedních zemí do schvalování projektu. Vedle toho vyjadřuje názor, že projekt neplní požadavky na jadernou bezpečnost a kvalitu jaderného dozoru. Litva se snaží svoje připomínky uplatňovat již od roku 2009 prostřednictvím Mezinárodní agentury pro atomovou energii a dalších institucí, ale problémy zůstávají nevyřešené.
Netransparentní postup Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vyvolává značnou nedůvěru u starostů a obyvatel z desítek obcí lokalit vybraných pro hledání hlubinného úložiště pro vysoceradioaktivní odpady. SÚRAO však pokračuje ve své praxi utajování informací, když aktuálně odmítla zpřístupnit výsledky geologických výzkumů, předběžné studie proveditelnosti, ale i studie o posouzení vlivu hlubinného úložiště na životní prostředí zpracované pro nově přidané lokality u jaderných elektráren EDU-západ a ETE-jih.
Postdamský institut IASS (Institute for Advanced Sustainability Studies) zveřejnil v únoru 2018 práci analytika Craiga Morrise, která se zabývá možností přechodu na nízkouhlíkovou energetiku pomocí kombinace obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren. Hlavní závěry přinášíme ve shrnujícím článku.
