Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report zveřejnil na svých stránkách základní údaje o vývoji jaderné energetiky ve světě v roce 2017. Přehled přinášíme ve zkráceném překladu.
Rok 2017 přinesl ve světě jaderného průmyslu tyto zásadní události: byly spuštěny čtyři nové reaktory (o dvanáct méně oproti předpokladům ze začátku roku), tři bloky byly definitivně odstaveny. Byla zahájena výstavba čtyř nových reaktorů, ve dvou případech byl ukončen projekt rozestavěných reaktorů. V provozu je aktuálně 405 reaktorů, ve výstavbě dalších 52 (o tři méně než před rokem). Zbankrotovala společnost Westinghouse, jeden z nejvýznamnějších dodavatelů jaderných technologií. Druhý důležitý podnik, francouzská AREVA, byl zachráněn díky finanční injekci od francouzské vlády a rozdělen na dvě části.
Obce a spolky ze všech čtyř lokalit, ve kterých Ministerstvo životního prostředí v polovině prosince rozhodlo o prodloužení doby platnosti průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště vyhořelého paliva do konce roku 2017, se proti tomuto verdiktu odvolaly. Nově tak musí rozhodnout ministr životního prostředí Richard Brabec. Teprve pokud by rozhodnutí svých podřízených potvrdil, prodloužení na několik posledních dnů loňského roku by začalo platit. Na lokalitách Březový potok (blízko Horažďovic), Čertovka (u Lubence), Magdaléna (u Jistebnice na Táborsku) a Čihadlo (u Lodhéřova na Jindřichohradecku) se odvolalo celkem 12 měst a obcí a 4 spolky, k nimž se přidala celostátní Calla – Sdružení pro záchranu prostředí.
Vláda premiéra Babiše na svém prvním letošním zasedání dostala pro informaci materiál připravený firmou DIAMO „Informace o průběhu dotěžení zásob uranu na ložisku Rožná“. Předkládající Ministerstvo průmyslu a obchodu podle něj nadále počítá s přípravou otevření nového uranového dolu v Brzkově na Vysočině a dokonce nevylučuje možnost opětovně začít těžit uran v Rožné. Že to bude obnášet miliardové injekce ze strany daňových poplatníků naznačuje závěr dokumentu: „To však bude možné jen za účinné podpory státu při realizaci hornických projektů“.
Výbor pro kontrolu veřejných financí britského parlamentu odsouhlasil zprávu, ve které žádá vládu o dodržení příslibů, kterými bylo odůvodněno uzavření smlouvy o výstavbě jaderné elektrárny Hinkley Point C. Poslanci výboru zdůrazňují, že smlouva zavazuje britské spotřebitele k placení nevýhodné ceny po dobu 35 let (pevná výkupní cena za elektřinu z Hinkley Point je na tuto dobu stanovena na 92,5 libry v cenách roku 2012), přičemž slibované přínosy pro britský průmysl a pozitivní dopad na zaměstnanost zatím nejsou vidět.
Platforma proti hlubinnému úložišti považuje rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (MŽP) o prodloužení platnosti průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání hlubinného úložiště jaderného odpadu na lokalitách Březový potok (blízko Horažďovic), Čertovka (u Lubence) a Magdaléna (u Jistebnice na Táborsku) z konce roku 2016 na konec roku 2017 za právně pochybná. Stejné rozhodnutí má v nejbližších dnech padnout i pro lokalitu Čihadlo (u Lodhéřova na Jindřichohradecku).
Provozovatelé jaderných elektráren a propagátoři jádra se dožadovali zvláštního zacházení pro svou technologii na listopadové klimatické konferenci COP23 pořádané Organizací spojených národů v německém Bonnu. Nejvíce přitáhly pozornost dvě významné propagační akce, které na konferenci vyvolaly značné protesty občanské společnosti: fórum 13. listopadu uspořádané delegací z USA na podporu „Role čistších a účinnějších fosilních paliv a jaderné energie při zmírnění změn klimatu“ a prezentace společnosti Rosatom z 15. listopadu propagující „Přispívání Ruska k ekonomikám s nízkými emisemi skleníkových plynů“, zejména prostřednictvím vývozu jaderných reaktorů a těžby zemního plynu.
