Nizozemská konzultační organizace Laka zveřejnila přehled téměř tisícovky výjimečných událostí v jaderných zařízeních hlášených Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (IAEA). Přehled začíná v roce 1990, kdy Laka začala sledovat roční zprávy IAEA, jejichž historický archiv není běžně přístupný. V přehledu jsou uvedeny výjimečné události hlášené IAEA národnámi jadernými dozory. Jde o výjimečné události v jaderných elektrárnách, závodech na přepracování vyhořelého paliva i obohacování uranu nebo během transportu radioaktivních materiálů. IAEA zprávy každoročně zveřejňuje s cílem zajistit prevenci podobných událostí.
Pro Evropana by se historický vývoj hledání úložiště v Japonsku dal zjednodušeně rozdělit na dvě etapy. Před Fukušimou a po ní. Přičemž v období před jadernou havárií ve Fukušimě se dá pozice vlády ještě rozlišit na pasivní a aktivní. Během svého pasivního období vláda vyčkávala, zda se samosprávy dobrovolně přihlásí o geologický průzkum v jejich lokalitě. Japonská společnost pro nakládání s radioaktivním odpadem (NUMO) od svého založení po roce 2000 mezitím vypracovávala metodiku svého přístupu sestávající ze tří kroků: průzkum odborné literatury, obecný průzkum a podrobný průzkum.
Emeritní profesor Stephen Thomas (University of Greenwich, Velká Británie) ve své analýze "Slabiny uchazečů o výstavbu nových reaktorů v ČR" přináší unikátní přehled stavu aktuálně rozestavěných jaderných elektráren po světě se zaměřením na technologie, o kterých se uvažuje pro nový jaderný zdroj v Dukovanech a v Temelíně. Postupně Vám jednotlivé potenciální dodavatele představíme. Vedle čínské CGN, jihokorejské KEPCO, japonsko-francouzského konsocia Atmea SAS a amerického Westinghouse se velmi snaží porosadit ruský Rosatom.
Ve zpravodaji JADERNÝ ODPAD č. 2/2017 naleznete několik stránek informací o problematice jaderného odpadu, které jsou nezávislé na Správě úložišť. Ta v devíti lokalitách na území republiky hledá místo pro hlubinné úložiště, ale s geologickými pracemi začala i přesto, že nemá platná průzkumná území.
Následkem demoličních prací probíhajících v Plutonium Finishing Plant – v nejkontaminovanější části Hanford Site ve státě Washington v USA – došlo 8. června 2017 u 31 zaměstnanců ke vdechnutí velmi malého množství radioaktivního materiálu.
Calla se rozhodla domoci se žalobou zpřístupnění zásadní technicko-ekonomické studie realizace výzkumného programu Podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov v bývalých uranových dolech na Vysočině, která měla doložit vhodnost lokality pro výzkumnou činnost pro hlubinné úložiště. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) totiž v rozporu se zákonem o svobodném přístupu k informacím odmítla studii a oponentní posudky k ní poskytnout a její rozhodnutí o odvolání potvrdil i ředitel SÚRAO [1].
