Německo v roce 2014 zvýšilo instalovaný výkon větrných elektráren na pevnině o 3600 MW, což je rekordní hodnota. Meziroční nárůst o více než 3000 MW byl zaznamenán naposledy před dvanácti lety. Tři čtvrtiny loňského nárůstu připadají na nově postavené větrné elektrárny, plných 900 MW pak v Německu získali navýšením výkonu stávajících parků, která spočívá v náhradě původních turbín novými o větším výkonu. V retrofitovaných větrných parcích dochází v průměru k poklesu počtu turbín o třetinu a zároveň ke zvýšení celkového výkonu na 2,5násobek původního stavu.
Sdružení Jihočeské matky, Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí a Calla podaly ve spolupráci s právní kanceláří Frank Bold Legal žalobu vůči rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), kterým bylo povoleno umístění nových reaktorů v Temelíně. Žalují nejen vady rozhodnutí SÚJB, ale zejména postup Ministerstva životního prostředí (MŽP) pod vedením tehdejšího ministra Tomáše Chalupy. Přestože souhlasné stanovisko MŽP na závěr hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) bylo vydáno už v lednu 2013, umožňují české zákony právní ochranu zúčastněným obcím a spolkům až v následujícím správním řízení, kterým je právě napadené rozhodnutí SÚJB. Podnět na přezkum postupu MŽP ministr Chalupa smetl ze stolu.
Ministerstva průmyslu a financí připravily „Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR“. Přestože dokument, jak i z jeho obsahu vyplývá, by měl navazovat na zatím neschválenou Aktualizaci státní energetické koncepce, je tato strategie chystána do vlády způsobem, který by neměl uniknout pozornosti. Ačkoliv se s ním ministerstva ani odborná veřejnost nemohly podrobně seznámit, dostaly na připomínky pouhých pět dnů.
Dvojice státních inspektorů pověřených státem Georgia dohledem nad výstavbou jaderné elektrárny Vogtle zveřejnila před koncem roku svůj odhad, že v projektu dojde k dalšímu skluzu. Oba zároveň kritizovali nedostatek informací k dlouhodobému plánu výstavby, ale navzdory problémům doporučili v projektu pokračovat.
V loňském roce překonala rakouská větrná energetika další pomyslný mezník. Poblíž městečka Rohrau v okrese Bruck an der Leitha v Dolním Rakousku byla instalována turbína s pořadovým číslem 1000. Instalovaný výkon rakouských větrných elektráren tím dosáhl hranice 2 000 MW. Jejich elektřina zhruba odpovídá spotřebě jedné třetiny rakouských domácností.
Nové číslo zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" Vám přináší nejen novinky z lokalit, ale také otevírá některé zásadní otázky. Je koncept trvalého hlubinného ukládání správný? Nebylo by vhodnější orientovat se na tzv. předávané správcovství? Máme ale řešení našeho odpadu přenechat dětem, vnukům či jejich vnukům?
