V březnu 2011 došlo v důsledku silného zemětřesení k tragické nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima Daiči, při které byly těžce poškozeny čtyři z celkem šesti reaktorových bloků. Ale jaderná katastrofa zde stále neskončila, i když o ní nyní již skoro neslyšíme. Pokračuje, každým dalším dnem. Nadále toto místo vypouští radioaktivní látky do životního prostředí: denně se dostává 300 tun radioaktivně kontaminované vody do oceánu. To se ve Fukušimě děje pravidelně každý den po dobu již čtyř let. Jaderná lobby se samozřejmě raduje, že média tato jaderná havárie již tolik nezajímá a nepíše se o ní, protože jinak by se lidé na celém světě dozvěděli mnohem více o tom, jak dlouhodobé a ničivé následky taková nehoda má na životní prostředí a lidské zdraví.
Každá vláda (snad kromě té bhútánské) sleduje především své finanční zájmy. Nejinak je tomu s provinční vládou v kanadském Saskatchewanu, která chce pod heslem energetické bezpečnosti státu využít domorodá severní území kmene Dene pro novou těžbu přírodního asfaltu a minerálů, skládku vysoce radioaktivních odpadů a výstavbu jaderných reaktorů na podporu „ekologicky šetrné" extrakce ropy z dehtových písků za účelem vývozu energie do sousední Alberty.
Každý, kdo potřebuje informace o hledání místa pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva v České republice, má nyní šanci na přepracovaném internetovém portále www.nechcemeuloziste.cz. Představeno je tu všech sedm vybraných lokalit, jednotlivé právní kroky, aktivity občanů i starostů, výsledky referend, tiskoviny vydávané místními spolky i odborné studie Správy úložišť. Webové stránky ukazují na dlouhotrvající konflikt mezi postupem státních úřadů a zájmy vybraných obcí i jejich obyvatel, kterým se po více než deset let dařilo držet si průzkumy pro úložiště dále od svých domovů.
Zatímco stěžejní jaderné projekty nabírají zpoždění a jejich obrovské náklady rostou, ceny fotovoltaické a větrné elektřiny klesají, píše David Elliott. Obnovitelné zdroje již dodávají dvakrát tolik elektřiny jako jaderná energie. Je škoda, že to britská vláda, která se tak fixuje na jádro, dosud nezaznamenala. V situaci, kdy je mnoho starých jaderných elektráren ve Velké Británii vyřazeno z provozu v důsledku poruch a vyhlídky na jejich definitivní nahrazení jsou rozhodně nejisté, je dobře, že se alternativy v podobě energie z obnovitelných zdrojů rychle rozvíjejí.
Nové informace belgických expertů o problému trhlin v tlakových nádobách reaktorů Doel 3 a Tihange 2 ukazují, že problém je vážnější než byl původně prezentován. Dva jmenované reaktory byly odstaveny v létě 2012 poté, co bylo v jejich tlakových nádobách detekováno velké množství trhlin. Belgický jaderný dozor souhlasil v červnu 2013 s obnovením provozu za podmínky, že budou provedeny další testy. Průběžné výsledky ukázaly na riziko vážného zhoršení mechanických vlastností materiálu tlakové nádoby, což vedlo k opětovnému odstavení reaktorů v březnu 2014.
John Downer, převzato z The Ecologist
Propagátoři jaderného průmyslu dokázali vymyslet řadu komunikačních obratů pro ospravedlnění katastrof v jaderných zařízeních. Třebaže nejde o neprůstřelnou argumentaci, slouží dobře svému účelu - udržuje přesvědčení politických a mediálních špiček i široké veřejnosti o dokonalé bezpečnosti reaktorů.
