V loňském roce překonala rakouská větrná energetika další pomyslný mezník. Poblíž městečka Rohrau v okrese Bruck an der Leitha v Dolním Rakousku byla instalována turbína s pořadovým číslem 1000. Instalovaný výkon rakouských větrných elektráren tím dosáhl hranice 2 000 MW. Jejich elektřina zhruba odpovídá spotřebě jedné třetiny rakouských domácností.
Nové číslo zpravodaje "Jaderný odpad? Děkujeme, nechceme!" Vám přináší nejen novinky z lokalit, ale také otevírá některé zásadní otázky. Je koncept trvalého hlubinného ukládání správný? Nebylo by vhodnější orientovat se na tzv. předávané správcovství? Máme ale řešení našeho odpadu přenechat dětem, vnukům či jejich vnukům?
Autorský tým ročenky World Nuclear Industry Status Report pod vedení Mycleho Schneidera zveřejnil na svých stránkách základní údaje o vývoji jaderné energetiky ve světě v roce 2014. Přehled přinášíme ve zkráceném překladu.
Belgická společnost Electrabel musela na konci listopadu neplánovaně odstavit jeden z reaktorů v jaderné elektrárně Tihange. Důvodem k odstavení byl požár kabelů vedení vysokého napětí v areálu elektrárny. Přestože z bezpečnostního hlediska nešlo o významnou nehodu, způsobila v Belgii znepokojení. Po zmíněném výpadku totiž zůstaly v provozu pouze tři ze sedmi belgických reaktorů, což prohloubilo problém s nedostatkem elektrárenských kapacit v zemi.
Průzkumné práce pro vyhledávání hlubinného úložiště vysokoradioaktivních odpadů nezačaly v roce 2014 ani v jediném státem vybraném místě. Důvodem jsou nejen odvolání obcí a spolků ve všech lokalitách proti rozhodnutím Ministerstva životního prostředí, kterými byla povolena průzkumná území. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) také kvůli vlastním chybám zrušila veřejnou zakázku na zpracování projektu a provedení geologických prací. Nemá tak připraveny projekty těchto prací a nemůže o jejich povolení požádat.
Vláda dnes přerušila projednání Aktualizace Státní energetické koncepce (ASEK). Ta potvrzuje, že se klidně obejdeme bez uhlí za limity těžby i rozšiřování jaderných elektráren a že závislost na fosilních palivech by šlo výrazně srazit. Jeden z navržených scénářů možného vývoje české energetiky totiž počítá se zachováním hnědouhelných limitů a současným nerozšiřováním jaderných elektráren. A to i přesto, že ASEK promarňuje většinu příležitostí ke snížení energetické náročnosti ekonomiky i výrobě domácí čisté energie.
