Dr. Ian Fairlie, expert na problematiku radiace, zveřejnil v časopise Ecologist text, jehož zkrácený překlad nabízíme čtenářům temelin.cz.
Globální změny klimatu jsou velmi vážným problémem naší civilizace a není pochyb o tom, že naléhavě potřebujeme přejít k bezuhlíkovému či nízkouhlíkovému modelu energetiky a dopravy. Řada lidí, včetně těch ekologicky smýšlejících, zůstává přesvědčena, že výroba elektřiny v jaderných elektrárnách představuje významnou nebo dokonce nezbytnou cestu k omezení emisí oxidu uhličitého. Ovšem již zběžné prověření tohoto tvrzení ukazuje závažné problémy. Při podrobnějším pohledu pak musíte být překvapeni, jak mohlo tolik lidí této myšlence přitakat.
Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo aktualizaci Politiky územního rozvoje České republiky. Objevuje se v ní zcela nový záměr – plocha pro těžbu uranu jižně od Přibyslavi. Pokud by v této podobě byla Politika územního rozvoje přijata, Kraj Vysočina by musel ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ve svém územním plánu (Zásadách územního rozvoje) počítat s otevřením nového uranového dolu u Brzkova. Záměr by poté do svých územních plánů musely promítnout i dotčené obce.
Poslanec Národní rady a bývalý ministr hospodářství Slovenska Juraj Miškov veřejně zapochyboval, že se podaří dostavět třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Mochovce. Po červnovém setkání poslanců hospodářského výboru slovenského parlamentu s vedením společnosti Slovenské elektrárne, která Mochovce staví, Miškov uvedl: „Tohle je katastrofa. Třetí blok měl být uvedený do provozu v roce 2012, postupně se to odkládalo, a dnes nemáme jasný termín. Jsem z toho nešťastný. Mám vážné pochybnosti, jestli vůbec bude třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny v Mochovcích někdy uveden do provozu.“
Aktuální zpráva The World Nuclear Industry Status Report 2014, kterou ve Washingtonu představili její autoři Mycle Schneider a Antony Froggatt, odhaluje nemilosrdná fakta o jaderném průmyslu ve světě. Na konci prvního pololetí roku 2014 bylo na celém světě v provozu 388 energetických jaderných reaktorů, to je o padesát méně než v roce 2002, kdy jejich počet dosáhl maxima. Podíl jaderných elektráren na globální produkci elektřiny klesá od roku 1996, kdy činil přes 17 %. Vloni to bylo jen necelých 11 %.
Nedávné uzavření pěti jaderných elektráren v USA nutí průmysl čelit velkým otázkám o radioaktivním odpadu, píše Paul Brown z Climate News Network v The Ecologist. Kdo zaplatí narůstající náklady na správu odpadu a bezpečnost úložiště? A kde přesně bude konečné místo jeho odpočinku?
Starostové obcí a měst v okolí jaderné elektrárny Temelín neskrývají zklamání nad zrušením tendru na stavbu nových reaktorů v Temelíně. Hodlají proto založit spolek, který by účinněji prosazoval jejich zájem o rozšíření Temelína a také se chtějí zaměřit na prosazení kompenzací pro obce v okolí elektrárny do legislativy.
