Původním obyvatelům Austrálie, kteří se snaží zabránit výstavbě navrženého úložiště jaderných odpadů v Severním teritoriu, se dostalo na začátku června slyšení u soudu v Melbourne. Tradiční vlastníci pozemků v posledních osmi letech protestují proti tomu, že lokalita Muckaty byla vybrána pro ukládání jaderného odpadu bez řádného veřejného projednání.
Mimořádná valná hromada Slovenských elektráren schválila navýšení rozpočtu dostavby dvou bloků v jaderné elektrárně Mochovce na 3,8 miliard eur. Většinový vlastník podniku, kterým je italská společnost Enel, navýšení rozpočtu prosazoval již několik měsíců. Vláda, která kontroluje ve Slovenských elektrárnách třetinu akcií, nakonec souhlasila. Oproti rozpočtu zveřejněnému Ficovou vládou v roce 2008 jde o nárůst o miliardu eur. V době privatizace podniku odhadoval vítězný Enel cenu dostavby na 1,8 miliardy eur.
Při revizi jaderné elektrárny Grohnde v Dolním Sasku u Hammelnu dochází k stále vetšímu množství defektů. Nejprve byla objevena škoda na generátoru, poté cizí předmět v jaderné části reaktoru. Nyní byly z elektrárny nahlášeny nalezené zničené pružiny na přívodu chladící vody. Tamní ministr životního prostředí Stefan Wenzel je v pozoru.
Finská energetická společnost Teollisuuden Voima, která staví reaktor Olkiluoto 3, se v důsledku jeho problémů s rostoucí cenou a délkou výstavby rozhodla odložit další fázi projektu – výstavbu reaktoru Olkiluoto 4. Vedení společnosti oznámilo, že požádá o prodloužení lhůty pro předložení stavebního povolení do roku 2020, přičemž původní termín byl 2015.
Když na podzim v roce 2012 seznamovali představitelé Ústavu jaderných paliv (ÚJP) Praha a.s. bystřické zastupitele se svým záměrem vybudovat v Bystřici nad Pernštejnem nový závod, nabyla většina lidí dojem, že jde o výrobu radiofarmak jako v jeho domovském závodě v Praze-Zbraslavi. Mnozí až do nedávna netušili, že závod má sloužit především na výrobu jaderného paliva pro jadernou energetiku a slévání ochuzeného uranu též pro vojenský průmysl.
Velké firmy mají rády velké zákazníky. Platí to o bankách, mobilních operátorech i energetických koncernech. Domácnost s minimální spotřebou zaplatí za kilowatthodinu podstatně víc, než ta, která nechá měřidla náležitě „protáčet“. Něco se ale začíná měnit. V Německu hned dva energetičtí giganti – RWE a E.ON – oznámili, že zásadně mění svou obchodní strategii.
