Politici, nestrašte nedostatkem elektřiny, na Temelín je 10 let čas

Včera oznámil šéf ČEZ D. Beneš, že rozhodnutí o dostavbě  padne nejdříve v roce 2014 a že elektřina z nových bloků bude potřeba možná až v roce 2030. Jenže odklad o rok je málo, takové postupné odsouvání pouze prodlužuje agonii současné jaderně-fosilní české energetiky a brání její zásadní modernizaci.

 

Státní energetická koncepce zastarala ještě dříve než byla schválena. Je třeba ji zpracovat ve variantách a  za účasti odborníků z různých oborů energetiky, nejen uhlí a jádra. A teprve pak rozhodnout o případné stavbě nového jaderného zdroje a pokud vůbec bude potřeba, tak v Dukovanech. Na rozhodnutí je i přes dlouhou dobu výstavby ještě 10 let čas.

 

Rozhodování o Temelínu je provázeno někdy až hysterickými vyjádřeními politiků a (opět) jsme strašeni hrozbou nedostatku elektřiny. Přestože můžeme mít na potenciál úspor a obnovitelných zdrojů v Česku různý názor, zdaleka není vyčerpán. Též můžeme mít různý názor na jadernou energetiku a její roli v budoucí české či evropské energetice, ale je jisté že doba se mění. Rozvíjí se nové technologie jak na straně zdrojů tak spotřebičů a velmi těžko odhadnout jak bude evropská energetika vypadat v roce 2025, kdy má být Temelín uveden do provozu.

Takové investičně náročné rozhodnutí ovlivní budoucnost české energetiky i společnosti na dlouho dopředu. Zda u nás budou i nadále vládnout mocné a bohaté lobby těžkého průmyslu, uhlí a velké energetiky, financující velké politické strany, pro které jsme jen ovčani, kteří mají spotřebovávat stále více elektřiny. A nyní dokonce i dotovat výrobu z jejich jaderných elektráren. 300 miliard se totiž lehce dá utopit v betonu a oceli pod heslem podpory českého průmyslu a ztratit tak příležitost tyto obrovské peníze investovat do úspor a moderních technologií které mohou mít mnohem větší smysl a perspektivu.

Potřebujeme tedy spustit Temelín? A kdy?

EGÚ Brno vydává pro operátora trhu OTE pravidelnou zprávu o trhu s elektřinou a plynem. V této zprávě jsou modelovány různé varianty rozvoje elektrizační soustavy jak z hlediska zdrojů, tak i spotřeby. Mimo referenčního scénáře je modelováno ještě několik variantních scénářů se změnou vždy jen jednoho parametru: N-nízká spotřeba, O-obnovitelný (větší rozvoj obnovitelných zdrojů), P-plynový (odložení Temelína a náhrada plynovým zdrojem) a U-uhelný (s prolomením těžebních limitů). Podívejme se, jak může situace vypadat kolem roku 2035 z hlediska spotřeby, exportu a rozvoje obnovitelných zdrojů a jak tyto změny mohou ovlivnit potřebu nových zdrojů.

1. Jak upozorňují mnozí ekonomové a analytici, je třeba více vzít v úvahu dlouhodobé strukturální změny a snížení dynamiky české i evropské ekonomiky, demograficky vývoj v Evropě i snahy vyspělých států odpojit růst HDP od spotřeby energií. Je proto mnohem reálnější scénář nízké spotřeby. Tedy čistá spotřeba může být reálně nižší o 9 TWh oproti referenčnímu scénáři (obr).

2. V roce 2025 je v referenčním scénáři uvažován vývoz elektřiny 14 TWh,  v roce 2035 pak klesá na 7 TWh/rok (kapacita bloků 3+4 bude ca.17 TWh). Jenže spoléhat se na to, že jako vždycky předtím se přebytečná elektřina vyveze nemá smysl ani nyní (viz můj předchozí blog) ani v budoucnu (vzhledem k různým mimotržním cenovým mechanismům). Proč asi ČEZ žádá kompenzační mechanismus abychom mu cenu z velké části vyvážené elektřiny dotovali, resp.kryli jeho podnikatelské riziko? Zrušením exportu se potřeba v r.2035 snižuje o dalších 7 TWh.

3. Vzhledem k nastávajícímu rozvoji nedotované fotovoltaiky je více než reálný scénář O-obnovitelný, ve kterém EGÚ předpokládá instalovaný výkon FV 6,5 GW oproti stávajícímu(referenčnímu) výkonu 2 GW. Tím, se potřeba výroby z klasických zdrojů sníži o dalších  4,5 TWh. Paradoxně budou občané i firmy více motivány k vlastní výrobě elektřiny i neúměrně zvýšenou cenou elektřiny v důsledky ze strany politiků neuřízené regulace podpory FV.

Tedy oproti "referenčnímu" scénáři může být spotřeba v r.2035 o 20 TWh nižší a je velmi reálné, že kapacitu Temelína 3+4 po 10 let (2025-2035) vůbec nebudeme potřebovat.

Pokud by se skutečnost od naznačeného vývoje odchylovala, lze případně chybějící výrobu v souladu s trendy ve vyspělých evropských zemích zajistit zejména kogeneračními jednotkami na zemní plyn a bioplyn s vysokým celkovým využitím energie v palivu pro výrobu elektřiny a tepla. A není nutné zvyšovat import plynu, dostatečným "zdrojem" bude plyn ušetřený zateplováním budov. V této souvislosti je třeba připomenout, jak uvádí i  EGÚ, že stavba Temelína neřeší problém teplárenství. Občasné zmínky o projektech "vyvedení tepla z jaderné elektrárny" ať už z Temelína do Českých Budějovic, či z Dukovan do Brna, jsou jen snahou o zlepšení mediálního obrazu jaderné energetiky, takové projekty jsou a zůstanou ekonomicky nesmyslné.
Kogenerační zdroje, doplněné akumulátory tepla, mohou mnohem lépe přispět k vyrovnávání stále většího podílu fluktuujících OZE zdrojů než velké jaderné zdroje neschopné častého odstavování.

Jaderné a obnovitelné zdroje se totiž k sobě vůbec nehodí, protože jsou to oba zdroje s vysokými fixními a velmi nízkými provozními náklady. Proto EGÚ nepřekvapivě dochází k závěru že jaderné zdroje jsou obnovitelnými zdroji z trhu vytlačovány str.16. A právě proto se MPO, přes verbální deklarace v aktualizované SEK, svými reálnými kroky rozvoj OZE snaží zastavit, aby nebyla dále zhoršována již tak nejistá ekonomika případných nových bloků v Temelíně.

Miliardy ušetřené zastavením stavby Temelína je vhodné investovat do rozumné podpory OZE, vědy a výzkumu nových technologií a zejména do podpory soukromých investic do zateplování a dalších úspor energií. Vlivem pákového efektu na soukromé investice půjde o státní investice s vyšším multiplikačním efektem než stavba Temelína a s plnou návratností zpět do státního rozpočtu ve formě daní a odvodů.

A ještě jedna poznámka. Pokud je možno o 10 let odložit Temelín, stejně tak bude odložena i stavba nového bloku v Dukovanech. A pak je třeba zvážit zda je rozumné a bezpečné mít od roku od roku 2035 všechny jaderné zdroje koncentrovány v Temelíně - 4 bloky o celkovém výkonu 4,5 GW (třetinu max. zimní potřeby Česka) - zatímco Dukovany budou ve stejné době odstavovány.

Psáno pro blog iDNES.cz .