ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Komentáře

Více reaktorů stabilitu dodávek elektřiny zaručit nemusí

Více reaktorů stabilitu dodávek elektřiny zaručit nemusí

Jaderná energetika získala od svých propagátorů v Česku nový slogan „stabilní energie“, jež zní v reklamách ČEZu, v prohlášení politiků a převzala jej i média. To ji má pomoci udržet na energetickém „hřišti“ poté, co se ukázalo, že není ani levná (patří k nejdražším ze zdrojů), Fukušimská havárie připomněla limity její bezpečnosti a o jejíž „čistotě“ si lze popovídat s obyvateli obcí, pod nimiž má vyrůst konečné hlubinné úložiště vysoko radioaktivních odpadů. 

Podívejme se na „stabilitu jaderné energie“ do země, která na ni vsadila ve velkém a s pětasedmdesátiprocentním podílem atomové elektřiny je velkým vzorem pro české fandy těchto zdrojů. Francouzský provozovatel jaderných elektráren firma Électricité de France (EdF) se od zimy potýká s vážnými potížemi udržet v provozu své jaderné reaktory. Má jich celkem 56 a polovina z nich, je takřka celý rok mimo provoz (nyní na konci listopadu ještě 25). Většina byla a je v plánované odstávce kvůli údržbě, kterou již nešlo odkládat a kvůli revizím bezpečnosti. Dvanáct reaktorů pak zůstává odpojeno z důvodu kontroly a výměny potrubí, na kterém byl zjištěn problém s korozí „pod napětím“, který přímo ohrožuje jadernou bezpečnost.

Proč se něco tak vážného stalo, není zatím zcela objasněné. U starších a výkonově menších reaktorů (900 MW) se zmíněná koroze vyskytuje v daleko menším rozsahu, než u novějších reaktorů s výkonem 1300 a více MW. Podle vedoucího francouzského jaderného dozoru Autorité de Sûreté Nucléaire (ASN) Bernarda Doroszczuka bude řešení vyžadovat rozsáhlý plán na několik příštích let. EDF proto v reakci na situaci již snížila odhadovanou produkci jaderné energie pro letošní rok, a to na 280-300 TWh.

V současnosti je francouzská jaderná výroba na nejnižší úrovni od roku 1993 a vyrábí méně než polovinu elektřiny, kterou by jinak schopna dodat. EDF tak navzdory krizi musí spalovat zemní plyn a nastartuje i uhelnou elektrárnu. Ani to nestačí a EDF je nucena nakupovat elektřinu za vysoké ceny na volném trhu, což ji v letošním roce přijde na více než 10 miliard eur. Cena se šplhá do výšin, před kterými jsme v Česku uchráněni.

Výpadek zhoršilo léto, kdy ve Francii panovaly opravdu žhavé saharské teploty a elektrická klimatizace zvyšovala spotřebu. Řeky na jihu Francie, včetně Rhôny a Girondy, dosáhly teplot, které jsou příliš vysoké na to, aby mohly uchladit reaktory a tyto musely být odstavovány.

A co francouzská jaderná budoucnost? Jak zmínil Bernard Doroszczuk z ASN, nelze garantovat prodloužení provozu starších reaktorů nad padesát let, jak by si přál prezident Emmanuel Macron. Prioritně záleží na splnění bezpečnostních parametrů. Co je při tom jisté - francouzský jaderný dozor je přísný a nepodlého politickým přáním.

Lze pochybovat, že ohlášená případná výstavba nových reaktorů dokáže nahradit ty, co skončí v atomovém šrotu. Stačí se podívat na táhnoucí se problémy se stavbou moderního reaktoru EPR ve Flamanville.  EDF na začátku roku 2022 oznámila zvýšení odhadu nákladů na stavbu na 12,7 miliard eur (bez finančních nákladů), přičemž při zahájení výstavby byly náklady odhadovány na 3,3 miliardy eur. Zavážení paliva pak bylo odloženo o šest měsíců na druhé čtvrtletí roku 2023, což znamená více než desetileté zpoždění oproti původnímu plánu. Projekt tak má podobný scénář jako drahá a zpožděná stavbu reaktoru EPR ve finském Olkiluotto, která přispěla ke krachu společnosti AREVA. Před bankrotem ji zachránila francouzská vláda, firma se pak dostala do většinového vlastnictví EDF pod názvem Framatom.

Dnes ovšem vláda z Paříže zachraňuje celou EDF. V únoru jí byl „hozen“ záchranný kruh v hodnotě 2 miliard eur, což ale zdaleka nestačí. Proto se nyní po volbách objevil návrh na její znárodnění. Tedy odkup 16 % akcií, EDF, které ještě Francie nevlastní. Operace má přijít na 8-10 miliard eur.   Plán bedlivě sledují menšinoví akcionáři ČEZu, protože odkup státem již byl ohlášen i ministrem financí Stanjurou, aniž by byly známé podrobnosti.

Pohled do země galského kohouta tak ukazuje, že ani vysoký podíl atomových reaktorů negarantuje stabilitu dodávek elektřiny. Je však jistotou zachování vysoce centralizované, státem řízené energetiky dotované daňovými poplatníky. Paradoxní je, že k takové budoucnosti nás v Česku posouvá vláda, která si říká pravicová.

Edvard Sequens
Edvard Sequens
Od r. 1997 pracuje v občanském sdružení Calla – Sdružení pro záchranu prostředí České Budějovice jako konzultant a vedoucí projektů v oblasti energetiky, v letech 2000 až 2008 byl jeho předsedou. Byl v Nezávislé energetické komisi (Pačesově) a rovněž pracoval jako externí poradce ministra životního prostředí. Specializuje se na problematiku obnovitelných zdrojů energie. Za svou práci pro podporu využití sluneční energie obdržel Českou sluneční cenu 2002 od české sekce sdružení Eurosolar. Podílel se na zpracování alternativní představy nevládních organizací o podobě české energetiky Chytrá energie, www.chytraenergie.info

Další články autora:


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies