Jaderná energie – jisté je jenom riziko

Podle statistik je česká veřejnost ve srovnání například s Německem mnohem více nakloněna jaderné energetice. U nás se tvrdí, že elektřina z jádra je levná a bezpečná. Je tomu tak opravdu?

V současné době Prahou projíždějí čtyři tramvaje s protijadernou reklamou a budou ještě jezdit do konce měsíce. Riziko jaderné energetiky je mimořádně vysoké a především mnohovrstvé. Jádro je nebezpečné, centralizované, drahé, s nevyřešenou otázkou odpadu a nepředstavuje trvalé řešení energetiky, ani klimatu.

Neslyšel jsem nikdy z oficielních míst, že jaderné elektrárny jsou nebezpečné, vždy se vehementně tvrdilo, že se nemůže nic stát nebo, že to je velmi nepravděpodobné. Čtyři veliké havárie během několika desetiletí jaderné energetiky tomu ale nenasvědčují. Každých zhruba dvacet let jedna.

Na přímé následky černobylské havárie prý zemřelo podle Světové Zdravotnické organizace WHO 43 hrdinů (spíše chudáků) hasičů a dalších 4000 následně na rakovinu. Studie IPPNW ovšem uvádějí řádově vyšší čísla počtu černobylských obětí, taktéž univerzita Ludwiga Maxmiliána z Mnichova. Profesor Jablokov z Ruské federace odhaduje počet obětí černobylské havárie mezi lety 1986 až 2004 na téměř jeden milion (1). Opěvovaný ekologicky píšící novinář George Monbiot ale tuto zprávu neuznává, ale tím ovšem bez dalšího popírá i stovky odkazů na původní vědecká sdělení, uvedená v Jablokovově zprávě (2).

Vědci z Ukrajiny a Izraele zkoumali děti likvidátorů, které byly počaty po havárii; genetické mutace u nich byly sedmkrát vyšší než u jejich sourozenců počatých před havárií. V Bělorusku se u 12.000 osob vyvinula od katastrofy rakovina štítné žlázy, podle WHO prognózy se jenom v Gomelské oblasti vyvine během života u 50.000 dětí rakovina štítné žlázy a ve všech věkových kategoriích 100.000. Rakovina štítné žlázy u dětí v Bělorusku stoupla 80 resp. 100 krát ve srovnání s běžným průměrem v letech 1992, resp. 2004 a po Černobylu se zvýšila dětská úmrtnost ve Švédsku, Norsku a Finsku o 15,8% ve srovnání s předchozím trendem.

A počet chybějících dívek v okolí jaderných elektráren, podle studie (3) Kusmierze, Voigtové a Scherba? Rozdíl je, pravda, nevelký, ale je statisticky průkazný téměř u všech jaderných elektráren v mnoha zemích. Patrně neexistuje žádná bezpečná hranice záření. Zřetelně se v tomto případě dopouštíme plošných experimentů s genetickou stabilitou svého vlastního druhu, což je jediná skutečná hodnota, kterou vlastníme. Fotografie geneticky poškozených rostlin a zvířat z okolí Fukušimy se podobají výrobkům Frankensteinovy laboratoře.

A ochrana proti teroristickým útokům či válečným situacím? Podle studie (4) Ody Becker je možný útok protipancéřovou zbraní na starší typy německých elektráren s fatálními následky.

Podle studie Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii IRENA jsou dnešní výrobní ceny obnovitelně generované elektřiny ve většině případů (i u části fotovoltaiky) v rozmezí výrobních cen elektřiny z fosilní energie. Cena obnovitelné energie je férová, zařízení jsou řádně pojištěna a řádně zaplacena bez skrytých a mnohdy neuváděných dotací, jak je tomu v případě jaderné energie.

V průběhu roku 2014 povolila Evropská komise dlouhodobou dotaci na elektřinu vyrobenou v plánované britské jaderné elektrárně Hinkley Point C. Rozhodnutím Evropské Komise by měla být jaderná výroba elektřiny dotována pevnou výkupní cenou po dobu 35 let až do výše 92,5 liber za MWh. Tato cena je asi dvojnásobkem průměrné výrobní ceny elektřiny ze stejného roku. Počátkem příštího roku začne Evropský soudní dvůr projednávat žalobu na nepovolenou mimotržní podporu, kterou podalo Rakouska a Lichtenštejnsko.

V polovině ledna 2016 poskytla Evropská Komise dotaci 4,5 miliardy euro krachujícímu jadernému koncernu Areva. Česká studie Temelinomika z roku 2012 odhaduje výrobní cenu elektřiny z dostavěného Temelína na 3,99 Kč/kWh.

Veřejnost ale spíše věří stálému opakování - ve prospěch monopolních výrobců - jak jsou obnovitelné zdroje drahé. Ale ani oficielní statistické údaje ČR tuto tezi nepotvrzují – podíl ceny za elektřinu z hrubých celkových příjmů, resp. hrubých celkových výdajů na rodinu v ČR v průběhu let 2009 - 2015, navzdory podpoře OZE, poklesl o 1,4 resp. 1,0 P.B.

Cena za obnovitelně generovanou elektřinu je pravidelným údajem vyúčtování elektrické spotřeby. Je to otevřené a správné, na druhou stranu ale obnovitelné zdroje na tuto otevřenost doplácejí u české společnosti, která není nakloněna udržitelnosti a lepším životním podmínkám, protože jí to nikdo nebyl schopen srozumitelně vysvětlit.

Cena a nebezpečí havárie či teroristického útoku ale nejsou jediná negativa jaderné energetiky. Proč tedy jádro? Odpověď je nasnadě. Peníze pro ČEZ, peníze pro stát a peníze na výzkum pro několik desítek odborníků. Je toto eminentní zájem široké veřejnosti? A chce veřejnost podstupovat uvedená a další rizika?

Psáno pro Blog na iDNES.

Zdroje:
(1) A.V.Yablokov, V.B. Nesterenko, A.V. Nesterenko: Chernobyl - Consequences of the Catastrophe for People and the Environment, str.210, dostupné na internetu http://www.foejapan.org/energy/evt/pdf/121214.pdf
(2) https://www.theguardian.com/commentisfree/2011/apr/05/anti-nuclear-lobby-misled-world
(3) https://www.heise.de/tp/features/Verlorene-Maedchen-In-der-Naehe-von-Atomanlagen-ist-das-Geschlechterverhaeltnis-veraendert-3387696.html
(4) Terrorangriff mit einer panzerbrechenden Waffe (AT-14 Kornet-E) auf (ältere) deutsche Atomkraftwerke Bericht, gekürzte Fassung Dipl.-Physikerin Oda Becker, Greenpeace Deutschland e.V. , dostupné na internetu: http://www.greenpeace.de/files/KURZ_Panzerbrechende_Waffen_14092010_0.pdf