Korupce v jaderném průmyslu

V červenci 2020 oznámil prokurátor pro Ohio zatčení Larryho Householdera, předsedy Sněmovny reprezentantů státu Ohio, a čtyř dalších obžalovaných. Korupční skupina měla schválit a zajistit nouzové vyplacení ve výši 1,5 miliardy dolarů výměnou za 61 milionů dolarů v úplatcích. Jednalo se o společnost FirstEnergy Solutions, jednu z největších energetických společností v Ohiu. Firma roky lobbovala za získání dotace, aby mohla pokračovat v provozu svých neziskových jaderných elektráren a udržet své příjmy. Lobbistické úsilí ale nepřineslo dotace a firma se uchýlila k úplatkům, aby získala legislativní podporu podle sněmovního zákona 6 z roku 2019, která nutí spotřebitele platit do fondu „Ohio Clean Air Fund“ a má podporovat nízkoemisní energetiku.

Obecným trendem je rostoucí koncentrace na trhu. Od roku 1970 do poloviny roku 1990 bylo na Newyorské burze uvedeno 80 až 85 energetických společností. Do roku 2000 toto číslo kleslo na 56. Fúze a akvizice pokračovaly a do roku 2019 působilo ve Spojených státech pouze 36 energetických společností. Společnosti s jadernými elektrárnami zaznamenaly větší hodnoty tržní kapitalizace, než je medián 22 společností, které jaderná aktiva nevlastní. Legislativní prostředky používané k záchraně ekonomicky selhávajících jaderných elektráren vlastněných těmito velkými korporacemi pomáhají posílit jejich tržní sílu.

Nejčastějším argumentem těch, kdo podporují jaderné dotace, je potřeba bojovat proti změně klimatu. Tato myšlenka je založena na falešné představě, že jaderná energie, pokud bude odstavena, bude nahrazena elektrárnami na fosilní paliva. To ale neodpovídá skutečnosti. Společnost Pacific Gas and Electric uzavře poslední dvě jaderné elektrárny v Kalifornii (Diablo Canyon) do roku 2024 a 2025 a nahradí ztracenou elektrickou kapacitu nákladově efektivním portfoliem energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a skladování energie bez skleníkových plynů. (1)

Na korupční událost v Ohiu nelze pohlížet izolovaně: bude mít dominový efekt, který bezpochyby poškodí průmysl, jenž se snaží znovu získat část trhu. Jakmile případ vyjde plně najevo, důsledky by mohly být mnohem horší než předchozí událost. Havárie v Three Mile Island a jaderné elektrárně San Onofre v jižní Kalifornii byly spíše selháním PR než hrozbou pro veřejnou bezpečnost. Americký jaderný sektor se nenaučil nejzákladnější lekci z havárie reaktoru Three Mile Island, který v roce 1979 utrpěl částečné roztavení svého jádra: zveřejňovat přesné informace a udělat to ihned, jakmile budou známa fakta. Utajení zničilo elektrárnu San Onofre, když zatajila malý únik radiace. Poté ztratila veškerou důvěryhodnost u regulátorů i u veřejnosti.

Když polovina amerických států otevřela před dvaceti lety své maloobchodní trhy s elektřinou konkurenci, obdržel americký jaderný průmysl více než 100 miliard ekonomické podpory od státní vlády. Před 4 lety již nebyly jaderné elektrárny schopny konkurovat klesajícím cenám větrné a solární energie a elektrárnám spalujícím zemní plyn, ten ale rychle zaostává za obnovitelnými zdroji. V roce 2019 zákonodárci v Ohiu odmítli návrh na záchranu ve výši 900 milionů dolarů pro reaktory Davis-Besse a Perry. Pozorovatelé ale předpovídají, že zákon o nouzovém výpomoci nakonec projde. Náklady daňových poplatníků na tuto podporu by v pouhých pěti státech činily více než 15 miliard dolarů. (3)

Korupce pronikla i do Jižní Koreje, země s veliký počtem jaderných reaktorů. Úředníci KHNP (Korejské společnosti pro vodní a jadernou energii), dceřiné společnosti KEPCO, dostali podnět, že do jaderných reaktorů po celé zemi se dostaly tisíce padělaných součástek s padělanými bezpečnostními dokumenty. KHNP ale trvala na tom, že reaktory jsou stále bezpečné. Na základě černobylské katastrofy se konstruktéři zaměřili na zvýšení bezpečnosti jaderných reaktorů. V obavě před nárůstem ceny a ztrátou konkurenceschopnosti byla nakonec většina bezpečnostních prvků odstraněna a podle Parka, jenž vyučuje jadernou technologii na univerzitě Dongguk, jich zbylo pouze 10–20 procent.

V roce 2014 bylo vyšetřování dalekosáhlé korupce dokončeno, celkem bylo odsouzeno 68 lidí a soudy uložily dohromady 253 let vězení. Korejský prezident Moon Jae-in (2017–2022) zastavil korejskou jadernou expanzi. Důvodem kromě korupčních afér bylo rovněž objevivší se silné zemětřesení spolu se zjištěním, že dosud není řádná mapa geologických zlomů v Jižní Koreji. Někdejší prezident Lee Myung-bak, podporovatel jaderné expanze, byl shledán vinným z úplatkářství a zpronevěry a odsouzen k 15 letům vězení. (4)

Ještě v roce 2019 byly stále patrné nedostatečné normy jaderné bezpečnosti. Typickým příkladem byl incident v reaktoru Hanbit 1 dne 10. května 2019. Tepelný výkon reaktoru překročil bezpečnostní limity, ale byl ponechán v provozu téměř 12 hodin, i když měl být okamžitě ručně odstaven. Tepelný výkon vzrostl na 18 % za jednu minutu, což výrazně překročilo 5% hranici, která měla spustit ruční vypnutí. Komise pro jadernou bezpečnost a zabezpečení (NSSC) nařídila pozastavení provozu jaderné elektrárny a zvláštní inspekci. (5)

Korejská společnost KHNP je jednou z těch, které se účastní tendru na výstavbu nového reaktoru v Dukovanech.

V Kyrgyzstánu, v relativně chudé zemi chce Rosatom postavit malý jaderný reaktor, který by pomohl snížit těžbu a spalování uhlí o třetinu. Ekologická skupina Zelená aliance se sídlem v Biškeku ale s reaktorem nesouhlasí a tvrdí, že země má dostatečný potenciál sluneční, vodní a větrné energie. Kyrgyzstán má na větší části území velmi dobré až vynikající podmínky pro solární energetiku s průměrným svitem 300 dní v roce. Na jihu by bylo možné stavět solárně termické elektrárny s noční akumulací jako v jižním Španělsku. V zemi jsou také podmínky pro vodní, větrnou a místy také geotermální energetiku. Ekologové se také obávají velké role korupce, která je v zemi hodně rozšířená, a to při zakázce, provozu i opravách. (6)

Korupce kolem jádra se nevyhnula ani České republice. V létě roku 2022 byl obviněn Jan Prachař, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), a s ním řada podnikatelů. Celkem bylo obviněno 5 osob a jedna firma. Policie vyhodnotila případ jako trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Obvinění bylo posouzeno jako jednání organizované skupiny, což vždy soud posuzuje podle zákona jako těžší variantu. Zakázku měla získat předem určená firma, a když tomu nabídky neodpovídaly, byla zakázka zrušena. Objem zakázky činil 18 milionů. (7)