ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Ekonomika jádra

Francie: jaderná elektřina bude dražší než větrná

Francouzská stárnoucí flotila atomových elektráren bude vyžadovat značné investice do modernizace a posílení bezpečnostních standardů. Protože je Francie ze tří čtvrtin závislá na jaderných zdrojích, pro koncové spotřebitele to znamená značné riziko zdražení energie.

Stárnoucí atom

Průměrné stáří reaktorů ve Francii - počítané od prvního přifázování elektrárny k síti – se pohybuje okolo 28 let. Značná část zařízení se tedy dostává k hranici původně plánované životnosti. Světový průměrný věk v minulosti odstavovaných jaderných elektráren se pohybuje okolo 24 let. Stárnoucí nukleární zdroje jsou ovlivňovány zejména takzvaným fenoménem stárnutí, který ovlivňuje bezpečnost klíčových součástí.

Pro elektrárenské společnosti bylo dosud výhodné provozovat starší typy reaktorů: po více než dvaceti letech mají na zařízeních dávno splacené půjčky a provozují je „pouze“ za provozní náklady a mzdy. Tragické události v japonské Fukušimě však přiměly veřejnost i politiky zaměřit se na bezpečnost a spolehlivost stávajících reaktorů. Vlastníci budou nuceni provést řadu kroků k modernizaci zařízení, aby elektrárny odpovídaly dnešním nárokům na bezproblémový provoz.

Náklady na modernizaci

Francouzský Účetní dvůr analyzoval v aktuální zprávě náklady na vybudování francouzské atomové energetiky. Podle studie celková výše investic dosáhla hranice 188 miliard euro. Částka zahrnuje také zařízení na výrobu jaderného paliva, náklady na výzkum a systém kontroly bezpečnosti a radiační ochrany.

Zákaznické tarify však také podle Účetního dvora neodrážejí reálné náklady: spotřebitelé mají elektřinu od společnosti EDF (obdobně českého ČEZ) za 42 euro za megawatthodinu. Ovšem pokud by se započetly další náklady - jako je například likvidace radioaktivních materiálů - pak skutečná cena vzroste na 49,5 euro za megawatthodinu.

Současně upozorňuje na rozdíl nákladů u nových zařízení. Například dnes provozovaný reaktor ve Fessenheimu, postavený v roce 1977, stál jednu miliardu eur. Dnešní cena rozestavěného projektu reaktoru typu EPR (Evropský tlakovodní reaktor) ve Flamanville se pohybuje okolo šesti miliard eur. Účetní dvůr také zdůraznil, že dosud není jasné, kolik bude stát likvidace vyřazených jaderných zařízení i vyřešení problému s vyhořelým jaderným odpadem.

Nutné investice se pak také promítnou do ceny elektřiny. Podle studie Účetního dvora mají jaderné elektrárny náklady okolo 50 euro na megawatthodinu. Ovšem u nových atomových zdrojů je nutné počítat s cenou v rozmezí 70-90 euro na megawatthodinu. To je však více, než za kolik jsou schopné vyrábět elektřinu větrné elektrárny.

Experti Evropské asociace větrné energie odhadují, že průměrná cena elektřiny z jádra bude v roce 2020 přes sto euro na megawatthodinu. Naopak díky očekávaným inovacím dojde k dalšímu poklesu nákladu na větrnou energii, a ta pak klesne pod 60 euro na megawatthodinu u pozemních instalací, mořské větrné farmy budou dodávat za cenu 75 euro na megawatthodinu.

Kam se rozhodnout investovat?

Téměř polovina francouzských reaktorů do deseti let dosáhne hranice své životnosti. Země galského kohouta tak stojí před rozhodnutím, zda investovat miliardy euro do rozsáhlé rekonstrukce pomalu dosluhujících zdrojů, nebo za desítky miliard eur vybudovat zcela nové elektrárny na uran.

Zcela otevřenou možností je však také postupně ustoupit od nákladné nukleární energetiky a využít možností čisté energetiky. Jih Francie dává dobré perspektivy solární energetice, severní část zase větrné. Investice do čistých zdrojů navíc neznamená tak vysoké ekonomické riziko, jako nabízí projekt výstavby reaktoru ve Flamanville, kde došlo k dvojnásobnému překročení původně plánovaných nákladů.

*****

(c) Martin Sedlák, Temelín.cz // foto: Wikipedia

Martin Sedlák
Martin Sedlák
Spolupracuje s Aliancí pro energetickou soběstačnost (www.alies.cz), analytickým centrem, které propojuje producenty energie z obnovitelných zdrojů, profesionály z oblasti šetrného využívání energie s veřejným prostorem. V minulosti řídil projekt Chytrá energie, energetické koncepce ekologických organizací. Ve volném čase spolupracuje na projektu Česko hledá budoucnost, který má za cíl formulovat alternativní, odvážnou, ale přitom realistickou vizi pro Českou republiku příštích patnácti let založenou na rozvoji kvality života, modernizaci ekonomiky šetrné k životnímu prostředí a posilování demokratické kultury.

Další články autora:


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies