Británie má zájem až o deset nový jaderných reaktorů. Jako problém se ukazuje, že možná budou chybět jejich stavitelé. Dokonce se zdá, že dodavatele atomových technologií nepřilákají ani sliby britské vlády zavést dotace pro nukleární elektřinu.

RWE i E.ON opouští Británii

V posledním březnovém týdnu ztratilo několikrát atomové pozlátko na svém lesku. Mimo definitivního rozhodnutí nedokončit dostavbu bulharské jaderné elektrárny v Belene došlo také ke změnám v rámci britského plánu obnovit tamní atomovou elektrárenskou základnu. RWE a E.ON oznámily, že ukončují zájem rozvíjet jaderné projekty ve Velké Británii. Odstoupily tak od svého společného plánu investovat do nového reaktoru v lokalitě Oldbury poblíž Bristolu. Podle zpravodajství BBC vysvětlují obě energetické společnosti svůj krok obtížemi při získávání financí na velké projekty i náklady na proměnu německé energetiky po rozhodnutí postupně odstavit jaderné elektrárny. Faktem spojeným s přechodem na čistou energetiku v Německu je však také skutečnost, že velké elektrárenské společnosti vlastní pouhých 6 procent z celkového instalovaného výkonu větrných, solárních či biomasových zdrojů. Zbylá většina připadá na domácnosti, zemědělce nebo malé a střední firmy.

EDF: Dvě místo tří

V polovině března přineslo BBC zprávy o tom, že francouzská státní elektrárenská společnost EDF zrušila dohodu s britskou společností National Grid o vytvoření přípojky v lokalitě uvažované pro novou atomovou elektrárnu v lokalitě Heysham. Šlo o jedno z míst vybraných pro výstavbu nových reaktorů. EDF svůj krok odstoupení od plánu vybudovat nový jaderný zdroj v Heysham vysvětlilo zaměřením se dva jiné: Sizewell a Hinkley Point.

Zavedeme dotace pro atom, i když jsme předtím řekli ne

Touha britské vlády po nových atomových elektrárnách je tak velká, že je ochotna přehodnotit svá předchozí prohlášení o tom, že nezavede finanční podporu z veřejných zdrojů nebo pomocí příplatků od spotřebitelů (obdobně jako mají obnovitelné zdroje). Vláda se tak dostala do pozice, před kterou ji varovali již například před dvěma lety experti banky Citi ve studii „Nové jádro - ekonomika říká ne“. Rizika nukleárních projektů zahrnují právě vysoké stavební náklady, které jsou dnes mimo jiné právě důvodem sníženého zájmu energetických společností o nové projekty. Dále jsou to dlouhá zpoždění výstavby, prodloužené doby odpisů zařízení a nedostatek záruk pro cenu elektřiny na volném trhu.

Právě poslední faktor se snaží řešit britská vláda uvedeným slibem garantovaných výkupních cen pro nový atom. Rizikem podobného rozhodnutí je zejména posilující konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů. Solární, či větrná energetika by měla dodávat elektřinu za zajímavější cenu, než budou nabízet obchodníci do konce tohoto desetiletí. Podle studie Evropské fotovoltaické průmyslové asociace (EPIA) z loňského podzimu mělo v Británii dojít k dynamické paritě sítě, tedy bodu, kdy se na trhu v konkrétní zemi protne současná hodnota výnosů z provozu solárních zdrojů s cenou elektřiny z běžného energetického mixu, u malých domovních i velkých průmyslových projektů v roce 2019. Nové jaderné elektrárny však nevzniknou dříve než za patnáct let.

*****

(c) Martin Sedlák, Temelín.cz // foto: Wikipedia