Stavba dvou reaktorů v elektrárně Vogtle ve státě Georgia představuje jeden z největších projektů a jednu z největších investic v současných Spojených státech. Z pohledu investora – společnosti Georgia Power - jde o gigantickou sázku na to, že díky vloženým prostředkům (původní rozpočet 14 miliard dolarů podle odhadu dodavatelů naroste na 14,9 miliard) dokáže konkurovat ostatním zdrojům na trhu s elektřinou. Význam projektu Vogtle 3 a 4 je ovšem širší – na jeho úspěchu závisí budoucnost amerického jaderného průmyslu.

Právě v případě elektrárny Vogtle a podobného projektu V.C. Summer v Jižní Karolíně se ukáže, zda tvrzení jaderného průmyslu o nových technologiích výstavby, díky kterým lze rychleji stavět levnější a kvalitnější reaktory, odpovídá skutečnosti. Především výsledná cena reaktoru rozhodne o tom, zda budou následovat další projekty, které vytvoří novou generaci reaktorů. Vzhledem ke stáří elektráren spuštěných v sedmdesátých letech, jsou současné rozestavěné reaktory patrně poslední šancí jaderného průmyslu na udržení významného podílu na výrobě elektřiny v USA.

“Všichni sledujeme, jak výstavba elektrárny Vogtle postupuje,” říká Barry Moline, generální ředitel společnosti Florida Municipal Electric Association, která zvažuje investici do obdobných reaktorů. „Když Georgia Power projekt zvládne, bude to model pro ostatní.“

Ale když projekty v Georgii a Jižní Karolíně nedopadnou dobře, bude trvat řadu let, než některá z energetických firem začne o investici do nových reaktorů vůbec uvažovat. Když se reaktory nepodaří dokončit v souladu s plánovaným rozpočtem a časovým plánem, bude konkurence plynových elektráren a obnovitelných zdrojů příliš silná, než aby se jaderný sektor mohl dále rozvíjet. Jaderné elektrárny se mohou přiřadit k technologiím, jejichž využívání bylo historicky časově omezeno – podobně jako se to stalo v případě fotoaparátů Polaroid nebo kazetových magnetofonů.

Georgia Power dělá všechno pro to, aby se neopakovala historie s výstavbou prvních reaktorů Vogtle 1 a 2. Ta se prodražila na 8,87 miliard dolarů, přičemž původní odhad byl 660 milionů. Manažeři stavby jsou přesvědčení, že projekt je podstatně lépe připraven, než v sedmdesátých a osmdesátých letech.

Přesto je patrné, že technické problémy a zdržení na straně dodavatelů protáhnou dobu výstavby minimálně o 14 měsíců. Šanci na dodržení rozpočtu si projekt drží díky nízkým úrokovým sazbám a cenám materiálu i práce, které snížila ekonomická krize.

Nezkrácený originál článku je k dispozici na:
http://www.nytimes.com/2013/06/12/business/energy-environment/nuclear-powers-future-may-hinge-on-georgia-project.html?pagewanted=all&_r=0

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz // foto: Wikimedia Commons