ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Ekonomika jádra

Stav jaderného průmyslu ve světě: setrvalý pokles

Nedávné oznámení společnosti ČEZ o zrušení mezinárodního tendru na výstavbu dvou nových reaktorů v jaderné elektrárně Temelín je součástí širšího trendu. V posledních dvaceti letech byly v různých zemích zvažovány četné projekty na nové jaderné reaktory, přičemž řada z nich zůstala jen na výkresech a další byly zrušeny po několika letech výstavby.

Analýza globálních trendů ukazuje pokles významu jaderné energetiky od roku 1993, kdy její podíl ve světovém energetickém mixu dosáhl maxima na 17 %, současná úroveň se pohybuje kolem 10 %. Přitom je třeba počítat s novou konkurencí. Business Week  letos v březnu přinesl informaci, že francouzská státní společnost EDF, největší provozovatel jaderných elektráren na světě, „musí omezovat výrobu ve svých jaderných elektrárnách kvůli zvýšené produkci evropských solárních a větrných zdrojů, což může potenciálně vést ke snížení výnosů z provozu reaktorů“.

Rostoucí náklady a dynamický vývoj podmínek na trhu navíc ohrožují konkurenceschopnost stávajících reaktorů. To platí především pro Spojené státy a Evropu. Německá společnost E.ON oznámila svůj záměr odstavit reaktor v elektrárně Grafenrheinfeld v květnu 2015, tedy o sedm měsíců dříve ve srovnání s odsouhlaseným plánem, neboť jeho další provoz se ekonomicky nevyplatí. Německý plán odstoupení od jaderné energetiky může být ve skutečnosti naplněn rychleji, než požaduje zákon.

Vývoj ve Francii a Německu, tedy v zemích, kde bylo v roce 2012 vyrobeno druhé a páté nejvyšší množství jaderné elektřiny, odpovídá celosvětovému trendu. K prvnímu lednu 2014 bylo ve světě evidováno 430 provozovaných jaderných reaktorů  (viz 1. graf), což je o čtrnáct méně oproti historickému maximu z roku 2002. Musíme ovšem brát v úvahu, že mezi „provozované“ je započítáno i 44 japonských reaktorů, které jsou v současné době odstaveny a jejich budoucnost je nejistá. V Evropské unii dosáhl počet provozovaných reaktorů maxima v roce 1988. Oproti tehdejším 177 poklesl počet provozovaných reaktorů o 46 na současných 131 (viz 2. graf).

Všechny čtyři jaderné reaktory, které byly ve světě uzavřeny v loňském roce, se nacházejí ve Spojených státech. Navíc je v USA plánováno uzavření dalšího reaktoru, Vermont Yankee, na rok 2014. Podobně jako v případě reaktoru  Kewaunee odstaveného loni se majitelům ekonomicky nevyplatí jeho další provoz. Oba jmenované reaktory přitom získaly prodloužené povolení k provozu do roku 2032, respektive 2033.

Globální výroba elektřiny z jaderných elektráren dosáhla historického maxima v roce 2006, kdy činila 2660 TWh, a do roku 2012 klesla o 12 % na 2336 TWh. Česká republika je jedinou zemí, kde bylo v roce 2012 dosaženo historického maxima podílu jaderné elektřiny v energetickém mixu. Ostatní země dosáhly maxima před několika lety, například Spojené státy v roce 1995 nebo Čína v roce 2003 (čínský maximální podíl jádra činil 2,2 %). Podíl jaderné energie na primárních energetických zdrojích klesl v roce 2013 na 4,5 %, což je nejnižší úroveň za posledních 30 let.

Jedinou zemí, která masivně investuje do rozvoje jaderné energetiky, je v současné době Čína. Tam se nachází 29 z celkového počtu 69 reaktorů, které byly na začátku roku na světě ve výstavbě. Čína je ovšem také nejvýznamnějším světovým investorem do obnovitelných zdrojů. V roce 2013 vložila do jejich výstavby 61,3 miliard dolarů, zatímco Spojené státy 48,4 miliard dolarů. Stejně jako v předchozím roce vyrobily v Číně větrné elektrárny s instalovaným výkonem 90 GW více elektřiny než jaderné zdroje. Instalovaný výkon větrných elektráren plánuje Čína navýšit do roku 2020 na úctyhodných 200 GW. Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren vzroste v Číně podle aktuálního plánu do roku 2015 na 35 GW, což je sedminásobek oproti březnu 2011.

Jaderná energetika je vytlačována z globálního trhu jako příliš velká, drahá a pomalá. Celkové náklady na jeden instalovaný kilowatt fotovoltaiky klesly v Německu za sedm let o tři čtvrtiny, zatímco provoz a výstavba jaderných elektráren jsou stále dražší. Rekordní množství fotovoltaických elektráren připojených k síti za jeden měsíc dosáhlo 3 GW, zatímco průměrná doba výstavby jaderného reaktoru se pohybuje kolem deseti let.

Země jako Německo nebo Čína stále silně závisejí na uhelných elektrárnách a není sporu o tom, že zbývá vyřešit řadu problémů souvisejících s řízením elektroenergetických sítí. Současný vývoj je ale jednoznačně příznivější pro malé a střední zdroje využívající zemní plyn nebo obnovitelnou energii. To platí i ve Spojených státech, kde plynové a obnovitelné zdroje pokryly 88 % nových výrobních kapacit v roce 2013. V Evropské unii připadlo v loňském roce na obnovitelné zdroje bezmála 100 % nových elektráren.

Havárie ve Fukušimě nespustila krizi jaderného průmyslu, ale výrazně ji prohloubila. Diskutuje se o řadě plánů a projektů nebo o dalších zemích se zájmem o zahájení jaderného programu, které by přinesly jadernému průmyslu oživení. Při podrobném prověření skutečného stavu projektů ovšem zjistíme, že o řadě z nich se uvažuje už několik desítek let a pravděpodobně zůstanou pouze v představách svých autorů. Konkrétní projekty, na kterých se skutečně pracuje, nemohou zvrátit mezinárodní trend poklesu jaderné energetiky. Globální jaderný průmysl se nachází v době temna s malou nadějí na nový rozbřesk.

Více informací:

Přednáška Kam kráčí jaderná energetika? [anglicky] z konference NEC 2014

*****

(c) Mycle Schneider, Temelin.cz/ grafy: Mycle Schneider,


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies