Vláda se rozhodla uvolnit ruce společnosti ČEZ a nezpracovávat několik analýz důležitých pro rozhodování o stavbě nových jaderných reaktorů v Temelíně. Konkrétně mělo jít o: Analýzu jednotlivých uchazečů, jejich technické způsobilosti a referenčních staveb, Analýzu finančních nákladů, přímých i nepřímých a Analýzu zahraničně-politických dopadů odmítnutí jednotlivých uchazečů.

Všechny zrušené materiály měl na základě rozhodnutí vlády z 9. února 2011 zpracovávat vládní zmocněnec pro rozšíření Jaderné elektrárny Temelín Václav Bartuška ve spolupráci s dalšími ministerstvy, tak jako již předložil několik předchozích. Zrušení úkolu bylo zdůvodněno aktuálně probíhajícím tendrem na výběr dodavatele elektrárny. Což není věrohodné, protože harmonogram výběru byl znám již při zadání úkolu a byl v něm přímo zohledněn.

Zvláště chybět může ekonomická analýza. Pro pochopení, co vše měla řešit, citujeme z již zrušeného vládního zadání:

Analýza finančních nákladů, přímých i nepřímých
Dostavba Temelína 3+4 je největší investicí v dějinách České republiky – a zdaleka se nebude týkat jen samotné společnosti ČEZ. Musíme si rozmyslet, jak velké budou tyto náklady – a zda by nešlo jejich část přesunout na uchazeče.
Typickým příkladem je postavení Státního úřadu pro jadernou bezpečnosti (SÚJB). Provádí licencování jaderného bloku bezplatně, coby veřejnou službu – což je naprostý unikát. Ve většině zemí si licencování platí jednotliví výrobci, resp. investoři; nejde o maličkost – SÚJB odhaduje náklady na licenční řízení pro dva bloky Temelína na zhruba jednu miliardu korun v průběhu deseti let.
Předkládá předseda vlády, termín: předběžně 30. září 2012
Poznámka: termín tohoto materiálu bude navazovat s odstupem tří měsíců na datum podání nabídek uchazečů v tendru. Pro jeho zpracování nebude použita nabídková cena (ta bude důvěrným údajem – a navíc se bude lišit u jednotlivých uchazečů), ale rozsah nutných úprav a doplňujících investic. Tedy např. které přepravní trasy připadají v úvahu u jednotlivých uchazečů, které silnice či železnice by se musely posílit, atd.

Analýza by ukázala, že nejde jen o několik set miliard na stavbu, ale i další náklady, které ponese státní rozpočet nebo spotřebitel. Příkladem může být více než 12 mld. Kč na vyvolané vyvedení výkonu z nových reaktorů JE Temelín. Ty se negativně promítnou do ceny elektřiny.

*****

(c) Edvard Sequens, Temelín.cz // foto: archiv Cally