Sobotkova vláda rozhodla, že Česká republika přistoupí jako vedlejší účastník do dvou žalob, které vůči Evropské komisi vede Rakousko a společnost Greenpeace Energy eG. Předmětem žaloby je rozhodnutí z října loňského roku, kterým tehdy končící komisaři umožnili Velké Británii a firmě EDF postavit dva bloky jaderné elektrárny Hinkley Point C za pomoci garantovaných cen elektřiny.

Žalující toto rozhodnutí nepovažují za slučitelné s právem EU, protože neodůvodněně zasahuje do nastavených pravidel svobodného trhu. Česká vláda chce ale aktivně hájit možnost udělit investorovi jaderných elektráren podobnou veřejnou podporu, protože jak sama uvádí v tuzemských podmínkách „takový krok není do budoucna vyloučen“.

Pokud by ČEZ pro výstavbu dalších jaderných reaktorů čerpal obdobnou podporu, jakou získá projekt ve Velké Británii, tedy garanci minimální ceny po dobu 35 let, pak by takové náklady znamenaly citelné dopady na spotřebitele elektřiny případně státní rozpočet.  Podle propočtů konzultační společnosti Candole Partners by mohlo jít o jeden bilion korun. Podle propočtů zpracovaných pro Hnutí DUHA zohledňujících inflaci však může jít o částku třikrát vyšší.

Ze studie německého Fraunhoferova institutu vyplývá, že cena slunečních elektráren klesne v příštím desetiletí o třetinu, v dlouhodobém horizontu (do roku 2050) pak o dvě třetiny oproti roku 2015. Fotovoltaika by se tímto do deseti let měla stát nejlevnějším zdrojem elektřiny na zemi. Porazí tak zdroje jako uhlí nebo jaderná energetika. Dlouhodobě za takových podmínek dotovat provoz jaderných reaktorů se zdá být beznadějné.

Edvard Sequens, energetický konzultant Calla – Sdružení pro záchranu prostředí řekl: „Chtít dotovat provoz nových reaktorů poté, co je jaderná energetika v komerčním provozu více než 60 let, je pošetilý nápad. Rozhodně se nebude líbit všem, kteří tento účet vysoce převyšující dnešní podporu obnovitelných zdrojů najdou ve složenkách za elektřinu nebo v daních.“

*****
(C)  Edvard Sequens, Temelín.cz / Foto: archiv Calla