Od konce března, kdy společnost Westinghouse vyhlásila bankrot, zatím nepadlo žádné zásadní rozhodnutí ze strany investorů rozestavěných jaderných elektráren Vogtle a Summer, kde Westinghouse plní roli generálního dodavatele. Ve hře tak zůstávají varianty dostavby podle původního projektu i redukce počtu reaktorů. Rozhodnutí bude záviset především na možnostech financování dostavby.

Z mediální debaty kolem bankrotu Westinghouse vyplývají zajímavé skutečnosti týkající se dosavadního průběhu projektů Vogtle a Summer, které měly na pádu Westinghouse rozhodující podíl. Jako jeden z významných problémů je popisován záměr Westinghouse vyrábět větší technologické celky v příslušných závodech a převážet je na staveniště elektrárny k finálnímu sestavení. Přeprava z továren vzdálených stovky kilometrů zabrala v některých případech více času než samotná výroba technologického celku. Koncept, který měl vést ke zrychlení a zlevnění výstavby, se naprosto neosvědčil.

Podle bývalých i současných zaměstnanců Westinghouse lze další příčinu neúspěchu projektů hledat v chybném výběr subdodavatelů, řadu zakázek získaly firmy s nedostatkem zkušeností. Představitelé významných subdodavatelů ovšem zase tvrdí, že Westinghouse komplikoval postup tím, že požadoval konstrukční změny poté, co už byly práce na výrobě součástí zahájeny. Dalším problémem, se kterým se Westinghouse nedokázal vypořádat v rámci původního harmonogramu a rozpočtu, byly požadavky jaderného dozoru. Podle standardů schválených v roce 2009 musí být ochranné obálky reaktorů konstruovány tak, aby vydržely náraz dopravního letadla, s čímž původní koncept Westinghouse nepočítal. Mluvčí jaderného dozoru ovšem uvádí, že o přípravě nových standardů úřad otevřeně komunikoval.

Každopádně, jak vyplývá z infografiky zveřejněné agenturou Reuters, výstavba reaktorů v elektrárně Vogtle se prodražila z původních 13,3 miliard dolarů na 17,2 až 20 miliard (podle různých odhadů). V případě elektrárny Summer jde o zdražení z 11 na 22,9 miliard dolarů. Společnost Westinghouse se ocitla v situaci, kdy by za dokončení reaktorů musela utratit miliardy dolarů, které by ji nikdo nezaplatil. V případě ukončení projektů by firma musela zaplatit miliardové penále. Rozhodnutí o bankrotu padlo, protože vedení Westinghouse si nemohlo dovolit ani jednu z uvedených variant.

Více informací:
http://www.reuters.com/article/us-toshiba-accounting-westinghouse-nucle-idUSKBN17Y0CQ

*****

(c) Karel Polanecký, Temelín.cz // foto: PRNewswire