Skotská poradenská společnost EEE Consultancy nezávislá na vládě a jaderném průmyslu, která sídlí v Edinburghu a specializuje se na energetiku a životní prostředí, vypracovala v listopadu 2016 na zakázku obyvatel aktivizujících se proti výstavbě jaderné elektrárny Moorside v hrabství Cumbria zprávu posuzující jaderné reaktory typu AP1000 (se třemi se počítá právě v JE Moorside).

Píše se v ní, že ve světě je v současnosti ve výstavbě osm reaktorů AP1000:  4 ve Spojených státech (2 ve státě Georgia, 2 ve státě Jižní Karolína) a 4 v Číně. U všech reaktorů je jejich uvedení do provozu zpožděno o nejméně tři roky, což zdražuje náklady (v případě státu Georgia až o 16,5 miliard dolarů). S výstavbou dalších 4 reaktorů AP1000 se počítá opět ve Spojených státech a probíhají jednání Westinghousu s bulharskou vládou ohledně jednoho reaktoru pro jadernou elektrárnu Kozloduj 7.

Podle zprávy je reaktor AP1000 navržen s cílem snížit náklady ve srovnání s ostatními reaktory, čehož chce jeho výrobce Westinghouse dosáhnout ušetřením na vybavení reaktoru. AP1000 má tudíž menší množství bezpečnostních ventilů a potrubí, čerpadel, ovládacích kabelů a je také méně odolný vůči zemětřesení.

Westinghouse tvrdí, že vším tím se naopak bezpečnost zvyšuje, protože se může pokazit méně aktivních součástek souvisejících s elektronikou. Oproti tomu Odbory znepokojených vědců (Union of Concerned Scientists, UCS) říkají, že „reaktor AP1000 od firmy Westinghouse má slabší kontejnment, méně zdvojených bezpečnostních systémů a méně zabezpečovacích funkcí.“Panuje obrovská nejistota ohledně toho, jak se pasivně-bezpečnostní přístup firmy

Westinghouse podaří uplatnit v praxi, a také proto, že nejsou zatím k dispozici žádné zkušenosti z provozu reaktoru AP1000 (což také platí pro reaktor třetí generace EPR navržený například pro Hinkley Point C).

Zpráva se rovněž opírá o názor jaderného inženýra Arnieho Gundersena z Fairewinds Associates ve Spojených státech, který opakovaně varuje, že AP1000 trpí konstrukčními vadami, jež ho činí náchylným k obrovskému úniku radioaktivity při jaderné havárii v důsledku byť jen nepatrného selhání primárního ocelového kontejnmentu, který chrání tlakovou nádobu reaktoru. V takovém případě by byly plyny uvolněné z reaktoru nasáty skrz porušený obal kontejnmentu v důsledku „komínového efektu“, což by vedlo k rychlému uvolnění radionuklidů do životního prostředí.

Originál článku: Jeremy Corbyn - come out fighting against the Moorside nuclear monstrosity!; autorka: Arianne Birkby, Radiation Free Lakeland; The Ecologist; 19. ledna 2017

*****

(c) Olga Kališová, Temelín.cz // obrázek: NUKEM