Statistická data Evropské asociace pro větrnou energii za loňský rok ukazují, že v EU zůstal zachovaný trend nastartovaný dobrými výsledky dynamicky se rozvíjejícího sektoru zelené energetiky, podpořeného kvalitní legislativou na podporu čisté ekonomiky. V roce 2011 připadlo v EU z nových instalovaných megawattů 47 % na sluneční a 21 % na větrné elektrárny, naopak atom přišel o výkon více než šesti tisíc megawattů.

Svěží vítr, čistý vzduch

Celkový instalovaný výkon větrných turbín dosahuje již téměř sta tisíc megawattů, jejich energie pokrývá přes 6 % evropské spotřeby. Stabilní růst větru umožňuje především kombinace stabilních systémů podpory v řadě zemí s vylepšující se ekonomikou nových technologií. Posledních sedmnáct let přibývá v průměru každý rok téměř 16 % nových větrných elektráren. Loni pokračoval boom zejména při pobřežích Německa, Švédska a v mořských parcích u Velké Británie, nově začal trh expandovat v Rumunsku.

Řada států má však smůlu. Mezi ně patří bohužel i Česko. Pačesova komise si nechala spočítat, že možnosti větrné energetiky mohou dosáhnout téměř třech tisíc megawattů. Kalkulace přitom zahrnula omezení daná ochranou přírody a nezahrnula proto lokality s výskytem cenných druhů ptactva a dalších chráněných míst. Za poslední rok však instalovaný výkon vzrostl o pouhé dva megawatty – na 217 MW.

Ambiciózní sluneční energie

I když patří vítr stále mezi největší čisté zdroje Evropy, zdatně mu na paty šlape solární energetika. Loni přibylo 21 tisíc megawattů nových slunečních elektráren, tedy dvakrát více než plynových nebo větrných zdrojů. Největšími trhy v EU za rok 2011 byly tradiční německý (7500 MW nových připojení), k němu se připojila Itálie (9000 MW) a Francie (1500 MW). Mimo Evropu pak zažívají fotovoltaické elektrárny boom v Číně (2000 MW), Japonsku (1100 MW) a USA (1600 MW).

Celkový počet slunečních zdrojů již překročil 50 tisíc megawattů instalovaného výkonu. Dominantní postavení si drží stále Německo s více než 24 tisíci megawatty. Tyto elektrárny pak ročně vyrobí 60 miliard kilowatthodin ročně, což pokryje spotřebu více než 15 milionů evropských domácností.

Český solární sektor však zažívá v posledním roce strmý propad. Celý loňský rok platil stop stav nových připojení opřený o spekulativní argumentaci ČEPS postavenou na rizicích pádu sítě. Dalším faktorem, který vnesl nejistotu do zdárně se rozvíjejícího průmyslu, je Národní akční plán pro OZE, připravený předloni Ministerstvem průmyslu a obchodu. Limity, které přisoudil fotovoltaickým panelům, však solární energetika překonala již v roce 2010.

Slábnoucí atomová a fosilní síla

První rok nového desetiletí také potvrdil trend posledních let: megawatty, které v Evropě ubývaly, tvořily elektrárny atomové (6 tisíc megawatt) a ropné (1 tisíc megawatt), uhelné (800 megawatt) a plynové (900 megawatt). Jadernou energetiku ovlivnilo zejména německé rozhodnutí neriskovat provoz starších reaktorů po tragických událostech v japonské Fukušimě.

Při pohledu na dlouhodobé tendence v evropské energetice však zjistíme, že německé rozhodnutí jen potvrdilo směr, kterým se EU vydala před deseti lety. Od roku 2000 narostl výkon větrných elektráren o 84 tisíc megawattů, solárních o 47 tisíc megawattů, zatímco uhelný byznys odstavil zdroje o celkovém výkonu 10 tisíc megawattů a elektrárny na uran se zmenšily o 14 tisíc megawattů.

Větrné, sluneční nebo biomasové zdroje za posledních deset let jasně dokázaly, že když dostanou možnost růst ve stabilním prostředí, pak také dynamicky klesá jejich ekonomická náročnost a stávají se postupně přímou konkurencí centrálních zdrojů velkých elektrárenských společností. EU díky jejich možnostem může postupně vybudovat energeticky nezávislou a stabilní ekonomiku.

*****

(c) Martin Sedlák, Temelín.cz // foto: Wikipedia