Jaderná energetika není vhodným nástrojem pro řešení problematiky změny klimatu. Zejména je příliš drahá a její reálný potenciál moc malý, než aby mohla zvrátit situaci ve spalování fosilních paliv ve světě. Ubírá tak peníze i pozornost perspektivnějším cílům transformace energetiky, kde budou hrát hlavní roli obnovitelné zdroje a energetická efektivita. Nelze o ní hovořit jako o bezemisním zdroji a navíc přináší nová rizika, nejen z oblasti jaderné bezpečnosti, které nelze opomíjet. To jsou hlavní zjištění dnes proběhlé první části mezinárodní konference NEC 2020 „Jaderná energetika v čase globální změny klimatu“, kterou pořádaly Hnutí DUHA, Calla a Jihočeské matky.

Z důvodu omezení rizik proti šíření COVID-19 se konference koná formou videokonference. První část proběhla dnes, 6. října za účasti devadesáti posluchačů. V druhé, která se uskuteční 3. listopadu, se přednášející zaměří na možnosti zásobování energií bez uhlí i bez jádra. Informace o programu, přednášejících a zanedlouho i prezentace z dnešního dne najdou zájemci na webu konference www.nec2020.eu .

Z příspěvků přednášejících vybíráme:

Profesor Benjamin K. Sovacool z univerzity v Sussexu dnes řekl: “Rozvoj jaderné energetiky zůstává jedním z nejvíce diskutovaných nástrojů k dosažení globální dekarbonizace. Kritické a nezávislé posouzení silných a slabých stránek sektoru je zásadním předpokladem, chceme-li se vypořádat s očekávanými riziky a využít přínosů. Ve své prezentaci shrnuji výsledky podrobných výzkumů o možnostech jaderné energetiky přispět ke snižování emisí oxidu uhličitého. Jaderná energetika je nesporně nízkouhlíková, nikoli bezuhlíková technologie. Jejím hlavním problémem z pohledu ochrany klimatu je velmi dlouhá doba, kterou na snižování emisí potřebuje.“

Georg Günsberg, rakouský nezávislý energetický konzultant doplnil: „Aktuální opatření směřující k ekonomickému oživení by měla respektovat několik priorit. Především podporovat domácí ekonomiku, vytvářet pracovní příležitosti a přispívat k řešení globální změny klimatu. Hlavně ovšem musí jít o opatření rychlá, proveditelná v příštích měsících a letech. Výstavba jaderné elektrárny nemůže být podle uvedených kritérií mezi prioritami.“

David Reinberger z Vídeňského úřadu ombudsmana pro ochranu životního prostředí řekl: „Pokud bychom chtěli zdvojnásobit počet atomových reaktorů ve světě jako malý příspěvek k omezení emisí skleníkových plynů, vedlo by to vlivem rozšiřování jaderné technologie do nových zemí ve svém důsledku také k většímu počtu států s veřejným či s utajeným držením jaderných zbraní.“

Oda Becker, expertka na jadernou bezpečnost uvedla: “Extrémní klimatické jevy jako větrné smrště doprovázené přívalovými dešti zvyšují u jaderných elektráren riziko havárie fukušimského typu. U reaktorů postavených na mořském pobřeží roste možnost zaplavení, také v důsledku stoupající hladiny oceánů. Měnící se klima má výrazný vliv také na provoz jaderných elektráren. Během dlouhotrvajících veder dochází k omezování výkonu kvůli horším možnostem chlazení a také k urychlování procesu stárnutí klíčových součástí.”

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA řekl: „Příspěvky na konferenci NEC 2020 můžou posloužit jako užitečný zdroj informací pro každého, kdo si pokládá dvě základní otázky. Je záměr české vlády řešit snižování emisí pomocí jaderné energetiky jediný možný? A proč je jaderný přístup tak málo využívaný?“

Edvard Sequens, energetický konzultant Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, řekl:
„Jaderná energetika není bezemisním zdrojem, přináší řadu nových rizik a český příklad názorně ukazuje, že jako náhrada uhelných elektráren prostě nefunguje. Nejvyšší čas změnit priority a začít minimálně stejné úsilí věnovat perspektivnějším zdrojům.“

*****

(c) Tisková zpráva Hnutí DUHA, Calla a Jihočeské matky, Temelín.cz