K 1. lednu 2025 bylo na světě v provozu 411 jaderných reaktorů - o dva bloky méně než na začátku roku 2024. Výstavba nových jaderných elektráren probíhala ve 13 zemích, ubyly dvě země.  Mimo Čínu se počet reaktorů ve výstavbě snížil o jeden. V roce 2024 bylo k síti připojeno sedm nových reaktorů s celkovým výkonem 8,2 GW - tři v Číně a po jednom ve Francii, Indii, Spojených arabských emirátech (SAE) a Spojených státech (USA) - zatímco čtyři s celkovým výkonem 3,9 GW byly uzavřeny - dva v Kanadě a po jednom v Rusku a na Tchaj-wanu. Čistý nárůst provozované jaderné kapacity tak činil 4,3 GW. Pro srovnání: jen v Číně přibylo v prvních devíti měsících roku 2024 podle odhadů 161 GW solární kapacity a v USA bylo v průběhu roku 2024 připojeno k síti přibližně 40 GW nových solárních zdrojů.

Po spuštění jejich nejnovějšího bloku již nejsou v USA, které provozují největší jadernou flotilu na světě, ve výstavbě žádné reaktory. Americký Westinghouse slíbil, že reaktory AP1000 ve Vogtle a V.C. Summer postaví do tří let. V roce 2017, po čtyřech letech výstavby v obou amerických lokalitách, Westinghouse zkrachoval, výstavba dvou bloků ve V. C. Summer byla po vynaložení přibližně 10 miliard USD a devíti zdraženích zastavena. Následovala lavina soudních sporů. V posledním soudním procesu v listopadu 2024 byl Jeffrey Benjamin, bývalý viceprezident pro nové elektrárny a velké projekty ve společnosti Westinghouse Electric Company, který přímo dohlížel na všechny nové jaderné projekty po celém světě,  odsouzen k jednomu roku a jednomu dni ve federálním vězení poté, co se přiznal, že přiměl stavební společnost SCANA "vést nepravdivé záznamy v souvislosti s neúspěšným projektem výstavby jaderného bloku V.C. Summer".

Ve Francii zahájil v roce 2007 největší provozovatel jaderných elektráren na světě, státní společnost Électricité de France (EDF), výstavbu francouzsko-německého evropského tlakovodního reaktoru EPR Flamanville-3 s příslibem připojení k síti v roce 2012. V roce 2023 se francouzská vláda obávala, že EDF zkrachuje a rozhodla o opětovném znárodnění společnosti. Po četných porušených slibech o připojení k síti v průběhu let se ukázalo, že EDF není schopna poskytnout správnou prognózu připojení k síti ani 24 hodin předem. Flamanville-3  byl sice 21. prosince 2024 konečně připojen k síti, ale trvalo až do poloviny ledna 2025, než začal vyrábět více elektřiny, než spotřeboval. Francouzský Účetní dvůr vydal 14. ledna 2025 zdrcující vyúčtování a aktualizaci nákladů, které odhadl na 23,7 miliardy eur, což představuje sedminásobný nárůst oproti původnímu odhadu 3,3 miliardy eur.

K 1. lednu 2025 bylo ve výstavbě celkem 61 bloků ve 13 zemích, což je o dva raktory více než před rokem, ale stavební činnost probíhá v méně zemích. Ve třech zemích (Francie, Spojené arabské emiráty, USA) byl v uplynulém roce spuštěn poslední rozestavěný reaktor, zatímco v jedné nové zemi (Pákistán) byla zahájena výstavba jednoho reaktoru. Téměř polovina reaktorů (29) je ve výstavbě v Číně, včetně čtyř realizovaných ruským průmyslem, který staví také v Bangladéši (2), Egyptě (4), Indii (4), Íránu (1), Turecku (4) a doma (6), celkem tedy 25 bloků. Jedinou zemí, která kromě Ruska a Číny staví v zahraničí, je Francie se dvěma bloky Hinkley Point C ve Velké Británii.

Plná verze článku "Nuclear 2024 in Numbers - Fewer Countries Building New Reactors": https://www.worldnuclearreport.org/Fewer-Countries-Building-New-Reactors 

****

(c) Edvard Sequens, Temelin.cz // Obrázek: www.worldnuclearreport.org