Česká politická reprezentace již několik let sází na další rozvoj jaderné energetiky. Jednak z důvodu údajné vlastní soběstačnosti, ačkoli řadu let patříme mezi největší evropské vývozce elektřiny, jednak s cílem snížit emise skleníkových plynů, i když úspory a podpora obnovitelných zdrojů energie vyjdou snadněji a také bezpečněji, neboť se tak snižuje závislost na dovozu fosilních paliv.

Po invazi ruské armády na Ukrajinu se opět zvýšil důraz na další rozvoj jádra – konkrétně na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech (se zhruba 1200 megawatty), který by nahradil ten stávající. Česká vláda totiž v polovině března vyhlásila výběrové řízení pro tři skupiny dodavatelů – americké, francouzské a jihokorejské. Ruské a čínské se naštěstí podařilo předem vyřadit.

Další rozvoj jádra nás ale nespasí. Jde o časově náročné, finančně velmi rizikové a z hlediska energetické politiky nejméně vhodné řešení, jak to ostatně dokládá příprava a výstavba jaderných elektráren v Evropě. Navíc jádro není žádným zásadním řešením pro rychlejší a výraznější zmírnění globálních změn klimatu.

Český plán na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech v letech 2029 až 2036 je tedy spíše zbožným přáním, neboť zahájení stavby se nemusí stihnout a stavět se může mnohem déle. Ani náklady sto šedesát miliard korun nelze považovat za reálné, mohou být až dvojnásobné.

A jak vypadá příprava konkrétně? Stanovisko o hodnocení vlivů na životní prostředí pochází ze srpna 2019 a rozhodnutí o povolení škodlivého zásahu stavby do biotopů téměř třiceti zvláště chráněných druhů živočichů bylo vydáno v červenci 2020. Od června 2021 pak na stavebním úřadě v Třebíči probíhá územní řízení, kterého se účastní i několik spolků.

Organizace Děti Země v něm například loni v září proti úřednictvu v Třebíči a na krajském úřadě v Jihlavě vznesla námitku systémového rizika podjatosti, neboť v kraji působí projaderná lobby a místní politici stavbu silně podporují. Argumenty spolku byly sice letos v únoru dvěma úřady zamítnuty, nicméně ještě se rozhoduje o odvoláních. Stavební úřad tedy může jaderný blok kdykoli umístit.

Nelze ovšem zapomenout ani na stavbu nového obchvatu Třebíče, protože části bloku se mají nejprve vozit po Labi z Hamburku do Týnce nad Labem a pak nákladními auty do Dukovan. Řízení o povolení škodlivého zásahu do biotopů téměř třiceti zvláště chráněných druhů a rodů živočichů začalo v srpnu 2021 a v prosinci bylo vydáno rozhodnutí.

Ovšem Děti Země a spolek Obchvat Třebíč proti němu podaly odvolání, neboť podle nich mimo jiné chybí doložení převahy veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody a také doklady, že je nutné nový obchvat skutečně stavět v rizikové variantě přes město.

Bizarní také je, že podrobné hodnocení vlivů obchvatu na životní prostředí ještě neproběhlo, neboť má být až součástí územního řízení, což není zrovna tradiční postup. Posuzování variant bude tedy jen formální.

Nyní je sice nutné se ihned odpojit od dovozu ruského černého uhlí, ropy a zemního plynu a usilovat o časově omezený dovoz fosilních paliv odjinud, ale své úsilí zaměřit v první řadě na úspory a masivní rozvoj obnovitelných zdrojů. Sázet současně na jádro je nevýhodné a rizikové.

*****

(c) Miroslav Patrik, Děti Země