V rakouském Linci se v dubnu 2017 konal 4. ročník Nuclear Energy Conference (NEC), na němž přednášející diskutovali o budoucnosti Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM). Organizátoři se rozhodli zaměřit se na toto téma ze dvou důvodů. Prvním je, že společenství slaví letos 60. výročí od svého vzniku v roce 1957. Druhým je, že po odchodu Velké Británie z EURATOMu oficiálně potvrzeném premiérkou Theresou May v březnu, se otevírá prostor pro změny.

Úvodní prezentace Radostiny Primové z Heinrich-Böll-Stiftung shrnula historické milníky, uvedla hlavní oblasti jaderné energetiky, kolik financí do nich teče a představila tři základní scénáře, nad kterými se účastníci po zbytek konference zamýšleli, a sice:
1.    Unilaterální výstup z EURATOMu.
2.    Rozpuštění EURATOMu.
3.    Reforma EURATOMu.

Důvod, proč se uvažovalo o těchto scénářích, je rozhořčení nad obrovskou dlouholetou politickou a finanční podporou poskytovanou jaderné energii na úkor ostatních zdrojů energie, obzvláště obnovitelných. Dokladem jsou nedávno schválené státní dotace Evropskou komisí v případech jako Hinkley Point C a Paks II a učinění režimu garantovaných cen pravidlem pro budoucí stavbu jaderných elektráren ve finální verzi jaderného ukázkového programu PINC z května 2017.

Dále všichni řečníci poukazovali na různé problémové body týkající se toho, že EURATOM nijak podstatně nepřispívá ke zvyšování jaderné bezpečnosti v Evropě, spíše naopak. Patricia Lorenzová z Global 2000 mluvila o půjčce 600 milionů eur z Evropské banky pro rozvoj a rekonstrukci, kterou původně Evropská komise schválila Ukrajině pro zvýšení bezpečnostních opatření jejích stávajících jaderných elektráren, avšak ze které se ukrajinská vláda v rozporu s původním účelem rozhodla financovat prodlužování životnosti svých reaktorů z 80. let. Vše se děje bez dozoru nezávislého jaderného úřadu a v rozporu s Espoo a Aarhuskou úmluvou.

Andreas Molin z rakouského Spolkového ministerstva zemědělství a lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství zmínil v souvislosti s Brexitem a Brexatomem, že při odchodu z EURATOMu jsou například otazníky (s vykřičníkem) u provádění bezpečnostních inspekcí ve Velké Británii. Molin také doporučil přepracování směrnice 2014/87/EURATOM, o jaderné bezpečnosti.

Téma přepracování směrnice rozvinula Sylvia Kotting-Uhlová ze Strany zelených v Německu. Problémem jsou vágně definované povinnosti provozovatelů jaderných zařízení zlepšovat jejich bezpečnost nebo že provozovatelé nemusí realizovat opatření na základě doporučení vyplývajících ze vzájemných mezinárodních hodnocení, tzv. peer reviews.

Hans-Joseph Fell z Energy Watch Group varoval před financováním výzkumných programů z EURATOMu jako například SAMOFAR („Bezpečnostní hodnocení rychlého reaktoru s roztavenou solí“ obsahujících thorium). Po štěpení thoria lze totiž získat U-233 a tím i atomovou bombu. Plýtvání penězi na málo efektivní energetický výzkum jako například jaderná fúze (včetně projektu ITER), na kterou EURATOM od roku 2007 přispěl již asi 5 miliardami eur (130 miliardami korun), je jedním z faktorů hrajících významnou roli. Rovněž se nabízí otázka, proč se Evropská komise dle PINC chystá investovat až 760 miliard eur do roku 2050 do jaderné energetiky, z toho až 450 miliard do stavby nových jaderných elektráren, když se je už nevyplatí stavět bez státních dotací.

Fell také srovnal náklady na výrobu elektřiny u jádra a obnovitelných zdrojů na příkladu projektu Hinkley Point C v režimu garantovaných cen (graf).  Náklady na výrobu elektřiny z jádra se plánují na 137,6 miliard eur v 35 letech (modrá křivka), kdežto náklady u fotovoltaiky (červená křivka) a větru (zelená křivka) k vyprodukování toho samého množství elektřiny činí dohromady 81,4 miliard eur v pouhých 20 letech.

Graf: Náklady na výrobu elektřiny z jádra (modrá křivka), fotovoltaiky (červená křivka) a větrné energie (zelená křivka)| Zdroj: Agora Energiewende und Prognos, 2014

Odpolední přednáška advokátky Dörte Fouquetová z firmy Becker Büttner Held nastínila mimo jiného, jak by bylo možno postupovat, kdyby se státy rozhodly využít článek 106a Smlouvy o EURATOMu k reformě EURATOMu. Komplikace spočívá bohužel v tom, že taková změna vyžaduje jednomyslné rozhodnutí všech členských států.

Usnesení o EURATOMu navrhuje rozpuštění společenství EURATOMu v příštích 2 letech a přenesení jeho cílů do příslušných oddílů Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, čímž se zajistí jejich naplnění. Po nasbírání dostatečného počtu signatářů plánují organizátoři zaslat to usnesení Evropské radě na podzim 2017.

Více informací na www.nec2017.eu .

*****
(c)  Olga Kališová, Temelín.cz / Graf: Prezentace Hanse-Josepha Fella, 2017