Několik ekologických organizací a jednotlivců podalo stížnost Výboru pro plnění Aarhuské úmluvy OSN na nekalé praktiky při schvalování výstavby jaderné elektrárny Paks II v Maďarsku. Stěžovatelé z pěti členských zemí EU viní maďarskou vládu z porušení svých mezinárodních povinností při přeshraničním posuzování vlivů plánované výstavby jaderné elektrárny na životní prostředí (EIA), čímž se vláda dopustila přestupku vůči mezinárodnímu právu.

Maďarsko na začátku roku 2015 oficiálně vyrozumělo všechny členské země EU o svém záměru na výstavbu jaderné elektrárny Paks II. Mnoho zemí EU, včetně těch, v nichž sídlí dotčené organizace, poté Maďarsko informovalo o svém úmyslu zúčastnit se přeshraničního posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Po odsouhlasení ze strany příslušného maďarského úřadu byl proces EIA dokončen v září 2016. Stěžující organizace v letech 2015 a 2016 v rámci procesu EIA předávaly kritické připomínky. Zúčastnily se jednání ohledně různých environmentálních rizik zamýšlené výstavby nové jaderné elektrárny, například nedostatečných plánů nakládání s jaderným odpadem, rizika vážných jaderných havárií s přeshraničními dopady a hrozby zvýšení teploty vody v Dunaji v důsledku vypouštění horké chladicí vody z jaderné elektrárny.

„Maďarská vláda zřejmě nebrala podněty od dotčených účastníků v rámci procesu vážně,“ říká Gabriele Mraz z Rakouského ekologického institutu.

Stěžovatelé mimo jiné kritizující následující body:
•    Samotný proces zahrnoval pouze výstavbu jaderné elektrárny Paks II ve stávající lokalitě Paks na základě maďarské energetické strategie. Maďarsko se nezabývalo alternativními lokalitami, alternativní konstrukcí jaderných reaktorů ani alternativními způsoby pokrytí potřeby výroby energie, například obnovitelnými zdroji. To je v rozporu s Aarhuskou úmluvou, jež vyžaduje, aby na začátku procesu EIA byly stále otevřeny všechny možnosti.
•    Organizace a jednotlivci zapojení do procesu nebyly ze strany maďarské vlády aktivně informováni o postupu procesu EIA, o zveřejňování nových dokumentů a o změnách časového harmonogramu výstavby, ani o závěrečném vydání souhlasného stanoviska k výstavbě jaderné elektrárny. Dokumenty, které Maďarsko poskytovalo, navíc neměly požadovanou kvalitu obsahu.
•    Účastníci řízení byli během veřejného slyšení v Maďarsku přímo slovně napadeni maďarskými vládními představiteli, aniž by zasáhli pořadatelé slyšení. I tato forma obtěžování představuje porušení Aarhuské úmluvy.

Z tohoto důvodu předaly Výboru pro plnění Aarhuské úmluvy v Ženevě zprávu se stížností česká ekologická organizace Calla, německé energetické družstvo Greenpeace Energy, nadace Terra Mileniul III z Rumunska, Rakouský ekologický institut (Österreichisches Ökologie-Institut), Mnichovský institut životního prostředí (Umweltinstitut München) a fyzické osoby Brigitte Artmann a Jan Haverkamp.

„Chování maďarských úřadů považujeme za závažné porušení našich práv coby účastníků řízení, a proto nyní společně konáme,“ říká Sönke Tangermann, jednatel družstva Greenpeace Energy. Žaloba u maďarského soudu nepřipadá pro stěžovatele v tomto případě v úvahu, neboť maďarský nejvyšší soud začátkem roku 2019 rozhodl, že takové kroky jsou možné jen ve lhůtách stanovených úředními orgány – žádná z dotčených organizací však nebyla včas o takových lhůtách vyrozuměna. Účastníci předpokládají, že zodpovědný Výbor pro plnění Aarhuské úmluvy OSN se podanou stížností začne zabývat ještě před letními prázdninami. Zároveň připravují stížnost Výboru pro plnění Úmluvy z Espoo.

O elektrárně Paks II: V maďarské lokalitě Paks jsou od poloviny 80. let 20. století v provozu čtyři jaderné reaktory s celkovým čistým výkonem okolo 1800 megawattů (MW). K jejich plánovanému uzavření by mělo dojít v polovině 20. let tohoto století po uplynutí čtyřicetileté životnosti. K předejití výpadku dodávek elektřiny se mají ve stejné lokalitě vystavět dva nové reaktory s celkovým čistým výkonem 2400 MW pod názvem Paks II. Podle původních oficiálních plánů se investiční náklady odhadují na zhruba 12 miliard eur. Reaktory by měly vyrábět elektřinu od roku 2026/2027. Podle Světové jaderné asociace existuje ruský návrh na financování 80 procent investičních nákladů. Maďarský parlament schválil podmínky financování v únoru 2017. Ruská státní společnost Rosatom předpokládá zahájení výstavby v roce 2020.

*****

(c) Společná tisková zpráva zapojených organizací a jednotlivců //  Foto: Barna Rovács (Rovibroni), Wikimedia Commons