V průběhu roku 2022 Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nečekaně vyřadila 17 jaderných reaktorů ze svých statistik provozovaných reaktorů, vytvořila novou kategorii stavu nazvanou "Pozastavený provoz" a odpovídajícím způsobem zpětně upravila své datové řady. K 1. lednu 2023 je podle WNISR v provozu 411 reaktorů, zatímco na webu MAAE-PRIS je jich 422, což je rozdíl 11 jednotek, nejmenší rozdíl mezi oběma datovými řadami za posledních deset let. Podle aktualizovaných údajů dosáhl počet provozovaných reaktorů MAAE vrcholu v roce 2005, kdy bylo v provozu 440 reaktorů, zatímco údaje WNISR uvádějí vrchol v roce 2002, kdy bylo v provozu 438 reaktorů - což je velmi blízko.

Vzhledem k tomu, že ke konci roku nebyly uzavřeny tři zbývající reaktory v Německu s instalovaným výkonem 4 gigawatty (GW), překročil podle datové řady WNISR světový provozovaný jaderný výkon předchozí rekord z roku 2006 o 2 GW a dosáhl 369,3 GW. Revidované údaje MAAE uvádějí "provozní" kapacitu 378,3 GW, přičemž historického maxima bylo dosaženo v roce 2018 na úrovni 381 GW. Podíl jaderných elektráren na globální hrubé výrobě elektřiny klesl již v polovině roku 2022 na 9,8 %, především v důsledku dlouhodobého růstu obnovitelných zdrojů (solární a větrné elektrárny v roce 2021 pokryly 10,2 % světové výroby elektřiny).

V roce 2022 zahájilo provoz sedm nových reaktorů, z toho tři v Číně a po jednom v Pákistánu (postaveném čínskými společnostmi), Finsku, Jižní Koreji a Spojených arabských emirátech (SAE). Tento výsledek je srovnatelný s 15 očekávanými připojeními k síti na začátku roku, protože spuštění osmi bloků bylo odloženo nejméně do roku 2023. Jeden reaktor, Hanbit-4 v Jižní Koreji, byl znovu spuštěn po pětileté dlouhodobé odstávce (LTO) z důvodu "údržby".

Pět reaktorů bylo uzavřeno, z toho tři ve Spojeném království (UK) a po jednom v Belgii a Spojených státech (US). Celkový počet uzavřených reaktorů na celém světě se tak zvýšil na 207. V důsledku změny německého jaderného zákona se na poslední chvíli provoz tří zbývajících reaktorů, jejichž uzavření bylo původně plánováno na konec roku, protáhl nejpozději do poloviny dubna 2023. Provozovatelé nesmějí do reaktorů doplňovat palivo, takže jejich výroba energie bude postupně klesat až do jejich uzavření.

Byla zahájena výstavba deseti reaktorů, z toho pěti v Číně, dvou v Egyptě a jednoho v Turecku. Všechny projekty mimo Čínu jsou ruské konstrukce; ruský průmysl navíc navrhl čtyři projekty v Číně. Na druhé straně byla v Číně zahájena výstavba dvou plavidel, které měly být v Rusku vybaveny ruskými reaktory. Kromě toho byla v Brazílii oficiálně obnovena výstavba reaktoru Angra-3 po sedmiletém pozastavení, které bylo vyvoláno rozsáhlým korupčním skandálem.

K 1. lednu 2023 je v 17 zemích ve výstavbě 59 jaderných reaktorů. Zatímco v Číně se staví nejvíce reaktorů (22), ruský jaderný průmysl je zdaleka největším stavitelem na světě s 25 reaktory v devíti zemích (včetně Ruska a Slovenska, kde dva reaktory ruské konstrukce dokončuje konsorcium pod českým vedením).

Čtyři z pěti reaktorů ve výstavbě na světě tedy staví buď čínský, nebo ruský jaderný průmysl. Jediné dvě další země, které staví v zahraničí, jsou Francie (ve Velké Británii) a Jižní Korea (ve Spojených arabských emirátech), zatímco Argentina, Indie a USA realizují jaderné projekty pouze na domácím trhu. Jen tři ze sedmnácti zemí realizují projekty jaderné energetiky ve více lokalitách, v ostatních 14 zemích se práce omezují na jedinou lokalitu.

Originální text:
https://www.worldnuclearreport.org/Did-We-Pass-Peak-Nuclear-Years-Ago.html 

****

(c) Edvard Sequens, Temelin.cz / Graf: www.worldnuclearreport.org