ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Energetická politika

Systémová podpora obnovitelných zdrojů v Horním Rakousku – proč tam ano a u nás ne?

Letos na podzim je tomu právě deset let, kdy byl do vlády Horního Rakouska vůbec poprvé v historii Rakouska jmenován člen strany Zelených, Rudi Anschober, a to do funkce zemského rady (u nás v ČR by se tato funkce mohla analogicky označit ministrem). Tenkrát to bylo unikum, ale v současné době již v pěti z devíti rakouských spolkových zemí mají „zelenou“ vládní koalici. Do kompetencí Rudiho Anschobera spadá kromě energetiky a energetické politiky také oblast životního prostředí, ochrana spotřebitelů aj. V této funkci pan Anschober vydržel deset let a nyní přichází čas bilancovat, jakých úspěchů bylo dosaženo.

Horní Rakousko již dlouhou řadu let systematicky podporuje zvyšování energetické účinnosti, snižování spotřeby energie a využívání obnovitelných zdrojů energie. Za patnáct let mé spolupráce s Horním Rakouskem stále nedokážu říci, jak je to možné, že zde panuje shoda „napříč politickým spektrem“, že hornorakouská politika nepřemýšlí, zda a proč využívat obnovitelné zdroje, ale jak je využívat v co největším měřítku, aby zvýšili energetickou nezávislost své spolkové země.

Systematická podpora znamená, že je pravidelně zpracovávána energetická koncepce Horního Rakouska, která je průběžně aktualizována a každoročně se důsledně sleduje její plnění. Poslední platná energetická koncepce Horního Rakouska se jmenuje „Energetická budoucnost 2030“ (Energie Zukunft 2030) a má mj. za cíl, aby do roku 2030 byla veškerá (!) spotřeba elektřiny a tepla kryta výrobou z obnovitelných zdrojů.

Jakých výsledků Horní Rakousko za poslední desetiletí dosáhlo? Ačkoliv je zajištěn hospodářský růst (od roku 2005 se zvýšil hospodářský růst Horního Rakouska o více než 21 %), spotřeba energie se nezvyšuje, byla dokonce za stejné období snížena o 0,75%.

Spolková země již řadu let podporuje energetické využívání biomasy a využívání solární termiky, čímž došlo k unikátnímu rozvoji v obou těchto oblastech. Z pevné biomasy se v současné době vyrobí 42,6 PJ energie. Celková energie z biomasy se započtením kapalné a plynné formy biomasy představuje roční produkci 57,4 PJ. Biomasa je tak vedle vodní energie nejdůležitějším zdrojem energie dostupným v Horním Rakousku. Její podíl na celkové hrubé konečné spotřebě energie Horního Rakouska činí 14,9 %. Jedním z opatření na podporu využívání biomasy byl např. plán zdvojnásobit počet instalovaných automatických spalovacích zařízení o menším výkonu, přičemž jako výchozí rok byl stanoven rok 2000. V cílovém roce 2010 byl v provozu více než plánovaný dvojnásobek zařízení.

Co se týká solární termiky, díky její opět systematické a kontinuální podpoře, dosáhlo Horní Rakousko podílu cca 0,9 m2 instalované kolektorové plochy na 1 obyvatele, čímž se (i se svými klimatickými podmínkami!) zařadilo k předním solárním regionům v celosvětovém měřítku. Celkově je v Horním Rakousku v současnosti instalováno 1.266.000 m2 kolektorové plochy o celkovém výkonu 890 MWth. Ročně se ze solární termiky vyrobí cca. 440 miliónů kWh tepelné energie.

Také oblast využívání vodní energie není opomíjena, od roku 2003 bylo uvedeno do provozu 43 nových malých vodních elektráren a 192 stávajících MVE bylo zrevitalizováno.

V Horním Rakousku byl v minulosti ve velké míře využíván topný olej mj. také pro vytápění domácností. Před deseti lety bylo ještě 157 000 trvale obývaných objektů vytápěno právě topným olejem. Díky zavedeným opatřením podporujícím využívání OZE přešlo celkem více než 30 000 domácností na jiný zdroj vytápění. V současnosti se Horní Rakousko může pochlubit tím, že již 57 % tepla potřebného pro vytápění domácností je získáváno právě z obnovitelných zdrojů energie.

Rozvoj fotovoltaiky je v Horním Rakousku postupný a ne tak překotný a nezvládnutý jako v ČR. Jsou podporovány především menší instalace na střechách (v současnosti například formou dotací, které jsou pro instalace do 5 kWp). Pro oblast fotovoltaiky byl stanoven cíl dosáhnout 10 000 fotovoltaických systémů na hornorakouských střechách. Tento cíl byl již dosažen, v současnosti má Horní Rakousko za cíl do roku 2020 vyrobit ročně 10 % elektrické energie právě z fotovoltaiky.

Co tomu říkají obyvatelé Horního Rakouska?

Státní energetická koncepce Horního Rakouska není direktiva shora ze strany hornorakouské vlády. Za patnáct let spolupráce s Horním Rakouskem, v rámci přeshraničních projektů, jsem měla možnost hovořit s řadou „obyčejných“ lidí, se zástupci měst a obcí i se zástupci firem. Chovat se ekologicky, např. neznečišťovat sobě i sousedům ovzduší špatným spalováním v kotli, je pro většinu Hornorakušanů samozřejmostí, nebo něčím, čím se mohou pochlubit. Postavit si pasivní dům nebo zrekonstruovat svůj stávající dům na pasivní standard, pořídit si moderní účinný kotel na biomasu apod., tím se lidé, obce i podnikatelé v Horním Rakousku chlubí a předvádějí druhým svá ekologická zařízení a opatření jako když si my koupíme nové auto.

Podle aktuálních průzkumů Institutu pro analýzu trhu a sociální analýzu) považuje 88 % obyvatel Horního Rakouska „průkopnickou“ roli Horního Rakouska v oblasti energetiky za důležitou nebo velmi důležitou. Argumenty pro to, že hornorakouská vláda postupuje správnou cestou, jsou kromě ekologických také ekonomické: za uplynulých deset let se dovozní náklady na dovoz energie do Horního Rakouska snížily o cca 1 miliardu eur ročně“! Veškerá opatření, která země Horní Rakousko přijala v letech 2005 až 2012 znamenají úsporu konečné spotřeby energie 3 136 GWh ročně (údaje z r. 2012). Dále využívání obnovitelných zdrojů energie v Horním Rakousku snižuje emise skleníkových plynů o téměř 7 milionů tun CO2 ročně.

Jakou roční úsporu energie představují jednotlivá opatření hornorakouské vlády (v MWh):

Opatření týkající se obvodových plášťů budov - rekonstrukce domů    1.785.735
Příprava a distribuce tepla    630.098
Opatření týkající se obvodových plášťů budov - novostavby    336.198
Solární termika a fotovoltaika    309.360
Poradenství a ostatní    74.483
Celková úspora v MWh/rok    3.135.875

 

Co dodat?

Zemský rada pro energetiku, Rudi Anschober, říká: „A toto všechno je teprve začátek úspěšné cesty směrem k nižší spotřebě energie, nižším nákladům za energie, nižším nákladům na dovoz energií, k většímu počtu pracovních míst a k novým ekonomickým příležitostem.

Této cestě a těmto cílům se snaží přiblížit řada regionů a zemí nejen v Evropě. Půjde Česká republika někdy také tímto směrem, nebo bude trvat na svém „čelem vzad, nás nové trendy v úsporách energií a OZE nezajímají“?

*****

(c) Ivana Klobušníková, Energy Centre České Budějovice // foto: archiv Calla a Energy Centre České Budějovice


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo

 

Zásady ochrany osobních údajů
Nastavení cookies