Energeticka politika

Zpráva o stavu jaderné energetiky 2020: Z obnovitelných zdrojů vyrábíme více elektřiny než z jádra

Zpráva o stavu jaderné energetiky 2020: Z obnovitelných zdrojů vyrábíme více elektřiny než z jádra

Zpráva o stavu jaderné energetiky ve světě (World Nuclear Industry Status Report, WNISR2020), představená 24. září 2020, na 361 stranách hodnotí stav a trendy jaderné energetiky v celém světě a analyzuje další výzvy, před kterými jaderná energetika stojí v době pandemie covid-19. Vzhledem k tomu, že v arabském světě byl spuštěn první reaktor, zpráva poprvé obsahuje samostatnou kapitolu s analýzou jaderných programů na Blízkém východě. Počet provozovaných reaktorů na světě se za poslední rok snížil o devět na celkem 408 v polovině roku 2020, což je méně než v roce 1988 a celých 30 bloků pod historickým maximem z roku 2002, kdy bylo v provozu 438 reaktorů. Objem nových obnovitelných zdrojů se loni zvýšil o 184 gigawattů, zatímco instalovaný jaderný výkon vzrostl jen o 2,4 gigawattu. Díky tomu obnovitelné zdroje (bez vodních elektráren) v roce 2019 poprvé v historii vyrobily více elektřiny než jaderné elektrárny.

„Jaderná energetika je dnes na trhu technologií pro výrobu elektřiny irelevantní,“ říká koordinátor zprávy Mycle Schneider. „Odvětví navíc trápí další potíže v důsledku nemoci covid-19.“  Spoluautor zprávy Antony Froggatt, vedoucí výzkumný pracovník nevládní organizace Chatham House – Královský institut pro mezinárodní otázky, dodává: „Obnovitelné zdroje z ekonomického hlediska oproti jádru nadále zlevňují – odhadované náklady na velké fotovoltaické elektrárny se za posledních deset let snížily o 89 procent a na větrné o 70 procent, zatímco u jádra o 26 procent vzrostly.“

Nová kapitola zaměřená na jaderné programy na Blízkém východě hodnotí, zda první jaderná elektrárna v arabském světě představuje pilotní projekt nebo spíše výjimku v tomto regionu vzhledem k úžasným pokrokům, jichž dosahuje konkurenční fotovoltaika. Přispívající autor Ali Ahmad, výzkumný pracovník Kennedyho fakulty Harvardovy univerzity, k tomu uvádí: „Pokrok dosažený v projektu Barakah ve Spojených arabských emirátech, ačkoli sám nabral zpoždění, se s velkou pravděpodobností nebude v regionu opakovat vzhledem ke komplexním strukturálním hnacím faktorům, jež projekt Barakah umožnily.“

Často se diskutuje o malých modulárních reaktorech a jedna z kapitol zprávy WNISR2020 analyzuje stav programů v této oblasti ve světě. Přispívající autor M.V. Ramana, profesor kanadské Univerzity v Britské Kolumbii, konstatuje: „Okolo malých modulárních reaktorů se stále točí významná část debaty o budoucnosti jaderné energetiky, ale dosud trpí řadou vývojových potíží, které doprovázejí i projekty velkých jaderných elektráren, zvláště zpožďováním termínů udělování licencí a výstavby a zvyšováním nákladů.“

Klíčová zjištění zprávy:

Počet provozovaných reaktorů na světě je nejnižší za posledních 30 let

K datu 1. července 2020 bylo v 31 zemích v provozu 408 jaderných reaktorů, což představuje pokles o 9 bloků oproti polovině roku 2019. To je o 10 méně než v roce 1989 a o 30 méně oproti maximu z roku 2002, kdy jich bylo 438. Celkem 31 reaktorů, z toho 24 v Japonsku, je ve stavu dlouhodobé odstávky.

V první polovině roku 2020 byly uzavřeny 3 bloky a spuštěn nebyl ani jeden. Celkový provozovaný jaderný výkon za poslední rok klesl o 2,2 %, takže v polovině roku 2020 činil 362 GW.

Střední věk všech jaderných reaktorů na světě se od roku 1984 setrvale zvyšuje a v současnosti činí zhruba 31 let, z čehož 20 % reaktorů dosáhlo 41 a více let.

Podíl jádra na celosvětové hrubé výrobě elektřiny zaznamenal průlom v sice pomalém, ale setrvalém poklesu z maxima 17,5 % v roce 1996; zvýšil se o 0,2 procentního bodu z 10,15 % v roce 2018 na 10,35 % v roce 2019.

Rusko táhne výstavbu po celém světě

V roce 2019 bylo spuštěno šest reaktorů, z toho tři v Rusku, dva v Číně a jeden v Jižní Koreji, přesto však o sedm méně, než bylo na začátku roku v plánu. Pět bloků bylo uzavřeno.

Celkem v patnácti z 52 projektů výstavby v osmi ze 17 zemí je zapojeno Rusko.

Čína vede v krátkodobém pohledu, dlouhodobě však zůstává záhadou

Výroba elektřiny z jádra se ve světě v roce 2019 zvýšila o 3,7 %, z čehož polovinu představuje 19% nárůst v Číně.

Po pětiletém poklesu se počet bloků ve výstavbě v polovině roku 2020 zvýšil o šest na 52 (z toho 15 v Číně), stále však zůstává hluboko pod maximem 69 bloků ve výstavbě na konci roku 2013.

V roce 2019 byla zahájena výstavba 6 reaktorů (z toho 4 v Číně) a v první polovině roku 2020 pouze jednoho (v Turecku).

Čína nesplní cíle dané ve své pětiletce do roku 2020 na 58 GW instalovaného výkonu a dalších 30 GW ve výstavbě.

Čína s částkou 83 miliard dolarů nadále vede v oblasti investic do obnovitelných zdrojů energie.

Zhoršování zpoždění ve výstavbě po celém světě

U minimálně 33 z 52 bloků ve výstavbě je zpoždění oproti plánu; 12 projektů hlásí nárůst zpoždění a 4 zaznamenaly zpoždění poprvé v loňském roce.

V 8 případech (tj. 15 %) probíhá výstavba 10 a více let, přičemž dva bloky se začaly stavět již před 35 lety a jeden se staví již 44 let.

Zaměřeno na Blízký východ

Šest zemí má zájem o jadernou energetiku: Írán, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Egypt, Saúdská Arábie a Jordánsko (v pořadí pokročilosti jaderných programů). V oblasti výroby elektřiny převládá zemní plyn.

V provozu je jeden reaktor (v Íránu), jenž vyrábí necelá 2 % elektřiny v zemi. Kromě toho byl v srpnu 2020 spuštěn blok Barakah-1 (SAE) jakožto první reaktor v arabském světě.

Ve výstavbě je šest reaktorů, z toho 3 v SAE, 2 v Turecku a 1 v Íránu. Pět z nich má zpoždění a výstavba jednoho právě započala. V regionu by v průběhu roku mohla začít výstavba pouze 1 dalšího reaktoru (v Egyptě).

Z porovnání možností jádra a fotovoltaiky vyplývá velká a stále rostoucí propast. Například elektřina z fotovoltaické elektrárny o výkonu 1,2 GW za cenu 24,2 USD/MWh, na niž byla podepsaná smlouva v roce 2017 a jež byla v roce 2019 připojena k síti, je 5-8 krát levnější než mezinárodní odhad nákladů na elektřinu z jádra ve výši 118-192 USD/MWh.

Obnovitelné zdroje nadále vzkvétají

K světovým rozvodným soustavám bylo v roce 2019 připojeno rekordních 184 GW (nárůst o 20 GW) obnovitelných zdrojů bez vodních elektráren. Výkon větrných elektráren vzrostl o 59,2 GW a fotovoltaiky  o 98 GW. Proti těmto číslům stojí čistý nárůst jaderného výkonu o 2,4 GW.

Celkové investice do nových obnovitelných zdrojů přesáhly 300 miliard dolarů, což je desetinásobek celosvětově ohlášených rozhodnutí o investicích do jádra.

Vyrovnané odhadované náklady na elektřinu (LCOE) z velkých fotovoltaických elektráren se za posledních deset let snížily o 89 % z větrných o 70 %, zatímco u jádra o 26 % vzrostly.

*****

(c) World Nuclear Industry Status Report (WNISR2020), překlad Petr Kurfurst, Temelín.cz


Vytisknout  

Související články

O nás

Temelín.cz přináší nezávislé informace o jaderné energetice u nás i ve světě, jaké v běžných médiích nezískáte. Fakta o dnešních i plánovaných reaktorech, těžbě uranu a jaderných odpadech i o naší domnělé závislosti na elektřině z atomu a možnostech řešení.

Hnutí Duha logo Calla logo