V květnu 2016 redakční tým zpravodaje Nuclear Monitor zaznamenal 11-ti leté minimum tržních cen uranu, které bylo tehdy těsně pod 26 USD za libru U3O8. 8. června oznámila agentura Bloomberg, že z 80 sledovaných komodit na tom byl uran nejhůře (hned po uhlíkových kreditech). Podle Ux Consulting Company se tržní ceny uranu zhroutily na nejnižší úroveň od dubna 2005 – na 25 USD za libru (1 libra rovná se 0,454 kg) a protože se snížily o 27 % od začátku roku 2016, je z nich už jen zlomek maximální ceny 136 USD za libru U3O8 z roku 2007.
Přinášíme překlad textu od Nicka Meynena, který se v The Ecologist zabýval otázkou závislosti Evropské unie a Spojených států amerických na dodávkách uranu z Ruska či z Afriky, kam přenáší znečištění.
V prosinci 2013 došlo ke kolapsu nádrže v uranovém dole Ranger v australském Severním Teritoriu, ze které uniklo 1,4 milionů litrů radioaktivního kalu. Při vyšetřování se zjistilo, že poškozením gumového těsnění a působením kyselinové směsi došlo ke korozi ocelové stěny nádrže a následně k jejímu porušení.
Podle australského editora mezinárodního newsletteru Nuclear Monitor, Jima Greena, lidé žijící v zemích produkujících uran jsou terčem nekonečného řečnění o potenciálu radikálního zlepšení ekonomiky pomocí vývozu uranu. V Austrálii prý odříkávají mantru o tom, že mají potenciál stát se „Saudskou Arábií Jihu“ díky svým rozsáhlým ložiskům uranu. Jim Green píše, že s tímhle nesmyslem otravují nejen podvodníci z jaderného průmyslu, ale také politici, odboráři a dokonce i akademici.
Při zkoumání situace v Rumunsku, na Slovensku, v České republice a v Německu se rumunský investigativní novinář Adrian Mogos zaměřil na zjištění kvality života bývalých horníků a obyvatel v blízkosti současných nebo bývalých uranových dolů, na studie a na proces uzavírání, rekultivace a sanace uranových dolů. Také na dva případy potenciální otevírky nových dolů na Slovensku v České republice. Podle World Nuclear Association se v roce 2014 vytěžilo v Rumunsku 77 tun, v České republice 193 tun a v Německu 33 tun uranové rudy, což dohromady představuje asi 0,5 % světové produkce.
Návrh nové surovinové politiky České republiky, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, hodlá podstatným způsobem proměnit polistopadový kurz v postupném utlumování problematické těžby uranu. Považuje za žádoucí začít chystat otevření nového dolu pro těžbu nepodstatných zásob uranu na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice. S přípravou těžby na této lokalitě zásadně nesouhlasí starostové, obyvatelé dotčených obcí i ekologická sdružení. Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší rizika v oblasti ztráty a znečištění podzemních vod, prašnosti, hluku, radonu, poškození krajinného rázu či podstatného navýšení těžké nákladní dopravy.
