Když na podzim v roce 2012 seznamovali představitelé Ústavu jaderných paliv (ÚJP) Praha a.s. bystřické zastupitele se svým záměrem vybudovat v Bystřici nad Pernštejnem nový závod, nabyla většina lidí dojem, že jde o výrobu radiofarmak jako v jeho domovském závodě v Praze-Zbraslavi. Mnozí až do nedávna netušili, že závod má sloužit především na výrobu jaderného paliva pro jadernou energetiku a slévání ochuzeného uranu též pro vojenský průmysl.
Ministerstvo průmyslu uvažuje o otevření nového uranového dolu na Českomoravské vrchovině u Brzkova a Polné. Proto Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, Strana zelených Vysočina a Antikvariát Jihlava uspořádaly 27. května v Jihlavě besedu "Těžba uranu na Vysočině?". Co všechno souvisí s těžbou uranu? Jak se případně místní obyvatelé mohou bránit? O problematice dopadů na životní prostředí i o možnostech místních obyvatel se bránit přijeli besedovat Josef Jadrný z Našeho Podještědí a Hana Gabrielová za Callu.
Rada města Rapid City v Jižní Dakotě se spojila se zástupci kmene Siouxů v úsilí zabránit novému projektu chemické těžby uranu. Starosta města Sam Kooiker se k těžebnímu projektu staví kriticky zejména proto, že těžební společnost hodlá využívat podzemní vodu (při spotřebě 750 litrů za minutu) ze stejných zdrojů, které zásobují Rapid City pitnou vodou. Ze stejného důvodu se městská rada vyslovila jednomyslně proti projektu.
Smlouvu mezi francouzskou firmou Areva a státem Niger o podmínkách těžby uranu v dolech na severu země, která měla být uzavřena do konce roku 2013, se stále nepodařilo dohodnout. Zástupci Nigeru, čtvrtého nejvýznamnějšího vývozce uranu a zároveň jedné z nejchudších zemí světa, jsou přesvědčeni, že podíl státu na výnosech dolů by měl být výrazně vyšší než podle smlouvy, jejíž platnost vypršela v prosinci 2013.
Miloš Zeman by měl vyměnit poradce, který mu připravil podklady pro dnešní mediální vystoupení k těžbě uranu v Jáchymově. Nejde jen o nesmyslné tvrzení o desetinásobné ceně uranu oproti roku 2000, ale i o ignorování miliardových investic, které by do těžby musel vložit stát, ačkoliv musí hradit ještě desítky miliard korun na sanace škod za těžbu uranu v minulosti. Nepřekvapí „opomenutí“ vážných dopadů na životní prostředí, které s sebou uranový průmysl nese.
Přibližně pět tisíc lidí se 12. října zúčastnilo demonstrace proti těžbě uranu ve městě Arlit na severu Nigeru. Demonstranti vyjadřovali nesouhlas s praxí francouzské firmy AREVA, která v přilehlé pouštní oblasti těží uran již 40 let. Zároveň vyzvali vládu Nigeru, aby revidovala smlouvy s francouzskými těžaři.
