Calla vydala informační list Dopady těžby a zpracování uranu na lidské zdraví. Reaguje tak na rozhodnutí vlády z prosince 2014, v němž se poprvé od roku 1989 rozhodla zcela zásadně změnit polistopadové směřování v oblasti těžby a zpracování uranu, když přijala plán ministra průmyslu Mládka na zahájení schvalovacího procesu, na jehož konci má být nový uranový důl mezi Brzkovem a Věžnicí na Českomoravské vrchovině. Jedním z argumentů pro toto rozhodnutí bylo zachování pracovních míst ve státním podniku DIAMO a nová pracovní místa v okolí dolu.
Těžařská společnost Rio Tinto stáhla svou podporu pro rozšíření jednoho z největšího uranového dolu na světě, což zapříčinilo to, že akcie její dceřiné společnosti s názvem Energy Resources of Australia (ERA), klesly téměř na polovinu své hodnoty. Rozhodnutí ze strany anglo-australských těžařů zdůrazňuje potíže jaderného průmyslu po havárii elektrárny Fukušima v roce 2011, jenž přiměla Japonsko zakonzervovat pět desítek svých provozuschopných reaktorů.
Po dohodě se zástupci Navahů oznámila vláda Spojených států, že zaplatí 13 milionů dolarů za průzkum možností likvidace šestnácti uzavřených uranových dolů na území kmene. Průzkum je základní podmínkou pro rozhodnutí o způsobu likvidace těchto ekologických zátěží. Rozsah prací souvisejících s průzkumem určí vládní agentura pro životní prostředí ve spolupráci se zástupci Navahů. Náklady na konečnou likvidaci dolů bude možné odhadnout až po ukončení průzkumu.
Ministr životního prostředí Richard Brabec definitivně zamítl odvolání (rozklad) firmy Urania Mining s.r.o., která chtěla zkoumat zásoby uranu v oblasti Osečná - Kotel na Liberecku a potvrdil tak předchozí rozhodnutí svého úřadu, který žádost o průzkumné území zamítl. Jedním z hlavních důvodů zamítnutí byl rozpor se státní surovinovou politikou České republiky. Paradoxně však vláda v prosinci 2014 rozhodla o přípravě nového uranového dolu u obce Brzkov na Vysočině.
Každá vláda (snad kromě té bhútánské) sleduje především své finanční zájmy. Nejinak je tomu s provinční vládou v kanadském Saskatchewanu, která chce pod heslem energetické bezpečnosti státu využít domorodá severní území kmene Dene pro novou těžbu přírodního asfaltu a minerálů, skládku vysoce radioaktivních odpadů a výstavbu jaderných reaktorů na podporu „ekologicky šetrné" extrakce ropy z dehtových písků za účelem vývozu energie do sousední Alberty.
Vláda se poprvé od roku 1989 rozhodla zcela zásadně změnit kurz v oblasti těžby a zpracování uranu. Přijala plán ministra průmyslu Mládka na zahájení schvalovacího procesu, na jehož konci má být nový uranový důl mezi Brzkovem a Věžnicí na Českomoravské vrchovině. Bez toho, aby byla schválena nová surovinová politika státu – platná počítá s postupným útlumem těžby uranové rudy a sanací nemalých následků té minulé.
