Česká republika bude směřovat ke snížení emisí skleníkových plynů o 80 % do roku 2050 (oproti roku 1990), příští vláda připraví antifosilní zákon, dojde k zavírání zastaralých uhelných elektráren a rozvoji obnovitelných zdrojů. To jsou stěžejní úkoly státu k naplnění Politiky ochrany klimatu v ČR, kterou dnes schválila vláda.
Havárie v japonské Fukušimě se před šesti lety postarala o velké politické zemětřesení v Německu: Angela Merkel se rozloučila s jadernou energetikou. Francouzskými politiky naopak tato havárie neotřásla. Ale úřadující prezident Francois Hollande slíbil, že se ve Francii do roku 2025 sníží podíl elektřiny z jádra na 50 %.
Společnost TEPCO, která spravuje areál havarované jaderné elektrárny Fukušima Daiiči, zveřejnila v únoru výsledky pokusu o průzkum reaktoru číslo 2 pomocí robotické sondy. Hlavní záměr průzkumu, tedy lokalizovat roztavené jaderné palivo, se nepodařilo splnit. Obsluze se nepodařilo robota dálkově řídit tak, aby překonal překážky, které mu stály v cestě. Jednou z příčin bylo patrně poškození robota v důsledku vysoké radiační zátěže. Po neúspěšných pokusech o posun po plánované trase obsluha odpojila ovládací kabely robota a experiment ukončila.
Na konci března 2017 tedy šest let po vážné havárii v jaderné elektrárně Fukušima Daiiči, se podle výnosu japonské vlády mohou obyvatelé některých oblastí evakuovaných kvůli vysoké radiaci vrátit do svých domovů. Tým Greenpeace v souvislosti s tímto výnosem provedl podrobná měření radiace v městečku Iitate, která byla v roce 2011 závažně kontaminována. Výsledky měření jsou shrnuty v publikaci nazvané No Return to Normal. Základním závěrem je, že úroveň radioaktivního zamoření zůstává stále nepřijatelně vysoká.
Správní soud zamítl francouzské Národní agentuře pro nakládání s radioaktivními odpady (Andra) převod vlastnického práva k lesu, pod kterým má být pohřben jaderný odpad. Jedná se o vážnou překážku pro stavbu francouzského úložiště Cigeo v departmentu Meuse.
Nadnárodní koncern Hitachi očekává, že bude muset za rok 2016 vykázat ztrátu ve výši 0,62 miliardy dolarů kvůli neúspěšnému projektu obohacování uranu ve Spojených státech. Na tiskové konferenci o hospodářských výsledcích to oznámil viceprezident společnosti Micujaki Nišijama.
